Jak učit o České republice na druhém stupni?

Dodnes si velmi dobře vzpomínám, jak vypadala výuka zeměpisu České republiky na gymnáziu, kde jsem studovala. Postupně jsme si podle výkladu vyučující zapisovali seznamy pohoří a jejich nejvyšších hor, řek, všechna města nad 20 tisíc obyvatel, firmy působící (třeba i historicky) v těchto městech atd. Přestože mě od gymnázia dělí již více než 10 let, dodnes tento způsob výuky zůstává zakořeněný v českých učebnicích zeměpisu. Je to výčet encyklopedických informací občas proložených rádoby zajímavou otázkou, která ale žáka druhého stupně nemůže zaujmout. Zdá se tak, že toto je jediný způsob, jak se o České republice dá učit. Já si ale myslím, že je to jen zakonzervovaná varianta, kterou nakladatelství neumí (nebo nechtějí) změnit.

V očekávaných výstupech zeměpisu se celé České republiky (ne jen místního regionu) týkají tyto:

Žák

Z-9-6-03 hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu 

Z-9-6-04 lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit 

Z-9-6-05 uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států

Výše zmíněné očekávané výstupy dávají smysl – nehovoří o konkrétních řekách, konkrétních firmách působících v jednotlivých městech atp. Tak kde je tedy problém? Částečnou odpověď můžeme nalézt v RVP o kousek níže v části Učivo, kde se uvádí:

• Česká republika – zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zdroje; obyvatelstvo: základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky, sídelní poměry; rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura hospodářství; transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady; hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, zapojení do mezinárodní dělby práce a obchodu 
• regiony České republiky – územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění, kraj místního regionu, přeshraniční spolupráce se sousedními státy v euroregionech

To už je celkem slušný encyklopedický výčet, který by se měl nějak objevit ve výuce. Rozhodně ale není vhodné na něm stavět hodiny a brát tyto informace jako hlavní výstup toho, co žáky učíme a co následně hodnotíme. Velmi dlouho jsem se trápila s tím, jak téma České republiky pojmout jinak a zajímavě. Mnohokrát jsem od žáků různých škol slyšela, jak nemají rádi zeměpis, že teď dělají nějaké vodstvo a že to je k ničemu. Rozhodla jsem se téma postavit na něčem, co se objevuje v učivu RVP: transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady. Velkou otázkou tématu, kterou jsem vytvořila, je otázka Jak se proměnilo Česko za posledních 40 let?

S touto otázkou pracuji nyní třetím rokem a musím říci, že se mi velmi osvědčila. K jejímu zodpovězení lze využít celou řadu aktivit, které jsou pro žáky zajímavé. Propojují zeměpis s moderním dějepisem (na který nezbývá čas), statistikou (která tady má velmi praktické využití) a k zodpovězení otázky je možné využít celou řadu metod. Zároveň se téma dotýká většiny pojmů obsažených v učivu dle RVP, protože porovnáváme situaci před 40 lety a dnes v různých aspektech života, společnosti, hospodářství atd. Na následujících řádcích vám přiblížím některé aktivity, které lze u tohoto tématu využít. 

Aby žáci mohli najít odpověď na otázku, pracujeme se souborem různých zdrojů. Zkoumáme často statistická data z Českého statistického úřadu, která se týkají například demografické situace. Vytváříme grafy, pracujeme s tabulkami, data porovnáváme a interpretujeme. Čteme (dějepisné) učebnice pro druhý stupeň, které popisují, co se změnilo z hlediska politického. Diskutujeme o tom, které změny a proč byly nejdůležitější. Každou hodinu analyzuje vybranou fotografii, která zachycuje významnou událost posledních 40 let. Pracujeme s texty a videi o ochraně přírody a změnách v životním prostředí. Zabýváme se sektory hospodářství a změnami po roce 1989, kdy zkoumáme firmy, které zaměstnávaly nejvíce lidí před rokem 1989 a dnes. Pracujeme s infografikami, které shrnují vývoj cen za posledních 40 let. Žáci dělají rozhovor se svými rodiči a prarodiči, kterých se ptají na předem určená témata souvisejícími se životem dnes a před 40 lety (škola, cestování, nakupování, rodinný život atd.). Cílem všech dílčích aktivit je ponořit se během tří měsíců do tématu a nalézt odpověď(i) na otázku. Navíc se při tomto hledání rozvíjí celá řada (nejen geografických) dovedností.

Pokud se chcete věnovat badatelství, je to s tímto tématem velmi dobře realizovatelné. Žáci si na počátku stanoví svoji hypotézu, která popisuje, co se podle nich mohlo za posledních 40 let změnit ve vybrané oblasti (demografie, životní prostředí, atd.). Je vhodné ověřovat hypotézu, u které žáci sami neví, zda je nebo není pravdivá, a nevybírat si oblasti, kde je změna očividná (jako jsou například technologie). Pomoci mohou začátky hypotéz navržené učitelem (např. Počet rozvodů je dnes …, … lidí umírá při dopravních nehodách.) Následně žáci vymýšlí, jak svoji hypotézu ověří, jaká data a odkud k tomu potřebují. Na konci tématu by pak měli být schopni svoji hypotézu ověřit a popsat svůj postup i výsledek.

Na toto téma poté navazuji skupinovou prací zaměřenou na seznámení se s regiony a jejich turisticky zajímavými místy. Žáci ve skupinách pracují na téměř dvouměsíčním projektu, jehož cílem je připravit pětidenní zájezd pro třídu do vybraného regionu Česka. Při této práci se seznamují s jednotlivými regiony a plánují do detailu zájezd (včetně ubytování, dopravy, programu atd.), který následně prezentují žákům školy a rodičům. Realizaci nám v minulosti zhatily nepředvídatelné okolnosti. Věřím, že letos už se to podaří (snad).

Na závěr bych chtěla shrnout to, je podle mě při výuce zeměpisu nejdůležitější. Domnívám se, že témata se mají pojímat komplexně. Nejsem zastáncem výuky po jednotlivých regionech světa, protože se tím nerozvíjí komplexní pohled na témata. Pro žáky je pak obtížné uvědomovat si globální souvislosti a propojení mezi regiony. Proto pojímám témata (obyvatelstvo, migrace, zdroje, rozvoj) tak, že si vysvětlujeme základní pojmy a následně téma zkoumáme z globálního i lokálního hlediska třeba na případových studiích, které mnohdy souvisí s Českou republikou. Porovnáváme tak Českou republiku s dalšími částmi světa. Pokrýváme tak prakticky očekávaný výstup Z-9-6-03 žák hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu. Podobně je to i s mezinárodními organizacemi a aktivitami, do kterých se zapojují. Bez kontextu, v jakém organizace působí, nelze smysluplně naplnit očekávaný výstup Z-9-6-05 žák uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států.

Doufám, že uvedené tipy budou pro čtenáře inspirací. Nepřikládám k textu materiály, které používám, protože bych se tak mohla dopustit porušování autorských práv. Pokud budete mít zájem o doporučení konkrétního zdroje vhodného pro druhostupňové žáky, můžete se na mne obrátit mailem na radka.nedbalova@duhovkagymnazium.cz.

Další zajímavé články autorky můžete najít na jejím blogu – https://www.ucitelsky-zapisnik.cz