Region Balkánu (resp. jihovýchodní Evropy) si získal již před první světovou válkou nelichotivou přezdívku „sud střelného prachu“. Jedním z důvodů, proč mu byla přisouzena tato přezdívka, byl obrovský vzrůst nacionalismu v jednotlivých balkánských zemích na počátku 20. století a rostoucí nevraživost mezi jednotlivými státy tohoto regionu z důvodů odlišné kultury a náboženství, jež se pak odrazila v etnických čistkách a masakrech mezi jednotlivými národy během 2. světové války a naposledy pak v 90. letech. Určitá nevraživost mezi státy přežívá i do dnešních dnů, ačkoliv je situace již mnohem klidnější.

Problematika vztahů pak posloužila i jako základ práce ve výuce při probírání Balkánského regionu. Aktivita je soustředěna na rozvoj dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů, hlavní těžiště práce pak spočívá v práci s textem. Rozvíjena byla v této aktivitě i týmová práce a kooperace. Celá aktivita je koncipována na 3 vyučovací hodiny, přičemž rozvržení práce bylo následující:

1. Úvod do regionu
2. Vypracování šablony pro vybraný stát
3. Prezentace státu

Pomůcky potřebné pro práci: nástěnná mapa Evropy (politická i fyzickogeografická), dataprojektor, PC nebo tablet (celkem 10 – pro každý stát jeden), šablona pro stát (10x), vytištěné články

Naplnění očekávaných výstupů:

Z-9-3-03 porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států

Z-9-3-04 zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

1) Úvod do regionu

Jelikož jsme s žáky již v minulých hodinách provedli regionalizaci Evropy a hledali jsme společné znaky států v jednotlivých regionech a rozdíly mezi jednotlivými regiony, měli již o tomto regionu určitou základní představu.

Na úvod jsme spolu se žáky pro úplnost vyjmenovali státy, které do tohoto regionu řadíme, krátce zhodnotili fyzickogeografické poměry regionu a řekli si, jaké důsledky pro život tamních obyvatel tyto skutečnosti mohou mít.

V minulých hodinách jsme již také narazili na pojem Jugoslávie, v této hodině jsme si s žáky i s pomocí mapy zobrazující období studené války připomněli základní informace o tomto bývalém státním útvaru, což nám posloužilo jako odrazový můstek pro další práci.

Následovalo motivační video o masakru ve Srebrenici ze Slavných dnů. Žáci byli informováni o tom, že se vztahuje k období války v Jugoslávii probíhající v letech 1991 – 1995. Poté jsme shrnuli poznatky získané z videa. Žáci při sledování měli za úkol zjistit, mezi kým boje probíhaly, co bylo příčinou masakru a která mezinárodní organizace ve sporu zasahovala.

Žákům poté byla představena další náplň práce, jejímž výsledkem mělo být zmapování jednotlivých balkánských zemí a vztahů mezi nimi. Mezi žáky bylo rozděleno 10 balkánských států, které měli podle zadání zpracovat. Rozdělení států mezi žáky zde může být poměrně problematické. Je ideální, pokud máte ve třídě alespoň 20 dětí. Ve dvou třídách, kde jsem aktivitu realizoval, bylo přítomno 16, resp. 14 dětí, což realizaci trochu ztěžovalo. Žáci tak pracovali zpočátku buď samostatně, nebo ve dvojicích. Ve zbývajícím čase žáci začali zpracovávat svůj stát – žáci byli upozorněni, že prozatím mají za úkol zpracovat pouze první část šablony státu (základní informace + výhody/nevýhody polohy). Vztahy s ostatními zeměmi prozatím neměli zpracovávat. Šablona je k dispozici na konci článku ke stažení.

2) Zpracováni vybraného státu

V této hodině žáci měli za úkol zpracovat informace o svém státu. V první části měli využít PC ke zjištění informací – část informací (především HDP, HDI) měli čerpat z online atlasu www.atlas.mapy.cz, část potom měli dohledat z ostatních internetových zdrojů.

Druhou část potom tvořila práce s články. Žáci měli zjistit, s kým má jejich stát špatný, nebo dobrý vztah a co je příčinou tohoto vztahu. Ke každému státu jsem měl připraven určitý počet článků podle toho, s kolika státy měl daný stát špatný/dobrý vztah (např. v případě Rumunska byl pouze jeden článek, v případě Srbska potom bylo článků sedm). Podle stejného klíče byli potom rozděleni žáci – čím více článků k danému státu bylo, tím více žáků jej zpracovávalo – např. Rumunsko zpracovával jen jeden žák, zato Srbsko měli zpracovávat tři žáci (vlivem nemoci nakonec jen dva).

Důležitá informace pro žáky byla, že se při práci se články mohou spojit s představiteli státu, s nímž mají nějaký vztah a přijít na důvod vzájemného špatného/dobrého vztahu společně – oba státy pak měli totožný článek, s nímž mohli pracovat – např. žáci zpracovávající Chorvatsko podle článků zjistí, že nemají dobrý vztah se Srbskem – mohou se tedy spojit s žáky představující Srbsko a společně zjistit důvod svého špatného vztahu. Z jiného článku zjistí, že nemají dobrý vztah ani se Slovinskem – spojí se tedy pro změnu s žáky, kteří zpracovávají informace o Slovinsku. V průběhu hodiny tak žáci mohou spolupracovat v různých skupinkách.

3) Prezentace států

V poslední hodině přišla na řadu prezentace států. Žáci dostali na začátku hodiny 3 minuty na přípravu prezentování svého státu. Každá skupinka pak dostala ještě A4 papír s názvem svého státu. Na podlahu jsem mezitím umístil modré papíry symbolizující moře s popiskem Jaderské/Černé moře a papíry vyznačující sever a jih. Žáci pak do připravené „mapy“ měli umístit papír s názvem svého státu podle skutečné polohy tak, aby skutečnosti odpovídaly i sousední státy. Orientovat se mohli podle mapy pověšené na tabuli.

Každá skupinka poté představila svůj stát. Po odprezentování položili vyplněný pracovní list do „mapy“, aby ostatní měli možnost náhledu na informace. V průběhu prezentace jsem žákům pokládal doplňující otázky typu „který stát je ekonomicky nejsilnější?“, „jak závažný je spor těchto zemí?“, „může spor přerůst v ozbrojený konflikt?“ atd.

Prezentování zabralo cca 30-35 minut. Na závěr jsme zhodnotili, v čem vidí další příležitosti ekonomického rozvoje tohoto regionu, přičemž žáci v obou třídách přišli na to, že vlivem výhodné polohy přímořských států se zde může ještě více rozvíjet cestovní ruch a naopak, že hrozbou pro budoucí vývoj by mohlo být vyostření sporů mezi některými státy, které by mohly přerůst v ozbrojený konflikt.

Následovalo krátké zhodnocení práce, kdy jsem od žáků zjišťoval na stupnici od 1 do 10 obtížnost aktivity, přičemž se jim úkol zdál spíše jednoduchý. Při hodnocení zajímavosti aktivity (opět na stupnici od 1 do 10) jim aktivita přišla velmi zajímavá (průměr 8-9).

Žáci pak přednesli své připomínky, co by pro příště změnili nebo vylepšili. Kromě dlouhého stání u prezentování států připomínkovali velký počet článků u některých států, případně nevyužitelnost nebo malá srozumitelnost některých článků. (Články jsem po této připomínce revidoval a upravil).

Závěrem přidávám připomínky a náměty na vylepšení:

1. Nebojte se velkého množství článků u některých států. Tím, že žáci mohou s ostatními státy spolupracovat, netrvá vypracování příliš dlouho a i stát, který má např. 5 států zvládli žáci během vyhrazeného času zpracovat. Pokud navíc máte třídu, kde je např. 25 žáků, zvládnou úkol velice rychle
2. Pokud byste si nemohli dovolit věnovat této aktivitě 3 celé vyučovací hodiny, doporučuji místo kreslení vlajky vlajku vytisknout. Zhruba 10 minut vám může ušetřit i video o masakru ve Srebrenici.
3. Při prezentování bych pro příště využil více vizuálních pomůcek – např. barevné žetony, nebo malé vlajky NATO a EU na špejli pro znázornění členství států v EU a NATO. Zároveň by šlo pro znázornění dobrých/špatných vztahů mezi jednotlivými státy využít např. zelenou/červenou pastelku symbolizující daný vztah.

Přílohy:

https://www.stream.cz/slavnedny/den-kdy-zacal-masakr-ve-srebrenici-11-cervenec-151282