Jistě jste si často lámali hlavu nad tím, jak zábavně naučit žáky povrch a vodstvo jednotlivých kontinentů. Často se ve výuce využívají různé pracovní listy, práce s atlasem, skupinové práce atd. Je již dlouhou dobu známo, že člověk se nejlépe učí, když si může věci „osahat“ a zapojí do procesu učení co nejvíce smyslů. Jednou z možností je využít ve výuce tzn. plastické mapy, které žákům pomohou lépe si představit výškovou členitost terénu. Bohužel, plastické mapy jsou často pro spoustu škol finančně nedostupné, a proto je ideální řešení nechat žáky si plastickou mapu vyrobit. Výhodou zařazení výroby plastické mapy do výuky je kromě rozvíjení klíčových kompetencí žáků (k učení, komunikativních, pracovních) také rozvoj představivosti a jemné motoriky. 

Na jaké téma je vhodné použít výrobu plastické mapy? 

Ideální je použít výrobu plastické mapy ke znázornění členitosti, povrchu a vodstva jednotlivých regionů. Vždy je však nutné zvážit věk a schopnosti žáků dané třídy. 

Co je potřeba k výrobě mapy?

• Vytištěný obrys regionu (měl by stačit formát A4)
• Těsto / modelovací keramická hmota (bílá)
• Karton / pečící papír
• Temperové barvy
• Štětec
• Štítky/párátka/papír
• Lepící hmota („žvýkačky“)
• Nůžky
• Školní atlas světa 
• Seznam pojmů

Příprava před výukou:

• Vybrat region
• Vybrat pojmy, které budou žáci modelovat a značit do mapy
• Zajištění pomůcek

K modelaci mapy lze využít keramickou modelovací hmotu, která tvrdne sama na vzduchu. Výrazně levnější možností je použít slané těsto tvrdnoucí na vzduchu. 

Recept na těsto: 

1 hrnek hl. mouky

Půl hrnku soli

Půl hrnku vlažné vody

Všechny ingredience smíchejte a vzniklé těsto nechte v lednici odpočinout 15 minut. Těsto můžete udělat den předem, ale zabalte jej do potravinové folie, aby neoschlo. 

Zdroj: https://www.malovanikresleni.cz/news/modelovani-ze-slaneho-testa-aneb-jak-levne-nahradit-keramickou-hlinu-/

Realizace výuky: 

Časová dotace: 3×45 min

1. hodina – modelování
2. hodina – malování temperami
3. hodina – popis a vyhodnocení

Postup:

• Nejprve rozdělte žáky do skupin
• Rozdejte žákům pomůcky – atlas, obrys regionu, seznam pojmů, karton/pečící papír, štítky/párátka/papír, lepící hmota
• Žáci nejprve modelují členitost a povrch – ostrovy, nížiny, pohoří, jezera, řeky,…
• V další hodině žáci malují mapu temperami – používají standartní barvy jako v běžných mapách (hnědá – pohoří, zelená – nížiny, tmavě zelená – lesy, modrá – vodní plochy,….)
• Poslední vyučovací hodinu žáci popisují mapu – podle zadaného seznamu 
• Průběžně žáky kontrolujte při práci

• 

• 

• 

Tipy a triky

Vždy, když se snažíte do výuky zařadit novou metodu, často až po realizaci zjistíte, že některé věci šly udělat lépe a na co si příště dát pozor. Zde jsem vám vypsala rady, které napadly mě před realizací nebo až po samotné výuce:

• Doporučuji si před realizací výuky zkusit mapu vytvořit doma. Zjistíte, jak se s hmotou pracuje, jak nejlépe upevnit popisky na mapu atd. Já jsem žákům zadala ke tvoření mapu Afriky, ale sama jsem doma zkoušela mapu ČR, kterou jsem žákům donesla jako ukázku a poté jsem ji i využila ve výuce v 9. ročníku. 
• Nechtějte po žácích příliš mnoho pojmů, mapa by pak byla nepřehledná. 
• Hodiny si naplánujte tak, abyste mezi 1. a 2. hodinou měli minimálně 2 dny – těsto potřebuje uschnout. 
• Pod papír s vymodelovanou mapou dejte karton nebo pečící papír, lépe odsají vlhkost. 
• Upozorněte žáky, aby nedávali na tvorbu mapy moc těsta, čím vyšší je těsto, tím pomaleji schne.
• Při malování těsta temperami nemíchejte tempery s vodou, těsto by navlhlo. 
• Popisky se dají přidělat několika způsoby – my jsme zkoušeli připevnit lísteček s popiskem na párátka a zapíchnout je do těsta a také připevnit lístečky pomocí lepící hmoty („žvýkačky“), oboje šlo, ale párátka vypadala lépe.
• Pokud máte i nástěnnou mapu regionu, přineste ji do výuky. Je lepší, když žáci mají více zdrojů pro vytváření.
• Nebuďte příliš důslední. Neřešte, zda žáci zaznačili jezero o pár milimetrů vlevo nebo zda je tento ostrov pevnině trochu blíže. Na druhou stranu se snažte, aby žáci dodržovali základní pravidla – např. pohoří je vyšší než jeho okolí a je vybarveno hnědou barvou, nížina zase zelenou… 

Je důležité si jako učitel uvědomit, že pro žáky jde o nesmírně náročný úkol – papírovou mapu přenést do 3D podoby, správně zaznačit pojmy, které zatím neznají, manuálně vymodelovat terén regionu, dodržet správné barevné značení a vše správně bez chyb popsat. Přesto však věřím, že tato metoda učení posune vaše žáky o něco blíže k uvědomění si, že geografie je zábava :).