Pokud vás nebaví probírat jednotlivé regiony a země pomocí tradičního monologu před tabulí nebo vás už nudí powerpointové či jiné žákovské prezentace, mohl by vás zaujmout následující námět na skupinový projekt. 

Žáci 7. ročníku si vylosovali jednu ze zemí východní či jihovýchodní Asie. Několik hodin pracovali na vytváření netradiční prezentace, kterou vměstnali do krabice od bot. Mohli využít nejen prostor uvnitř krabice, ale také její vnitřní či vnější stěny a samozřejmě víko. 

Projekt samozřejmě není úplně originální, na internetu lze najít spoustu dalších příkladů využití, zejména ze zahraničí. V zeměpise by bylo možné tímto způsobem zpracovat například následující témata: státy jiných regionů, kraje České republiky, biomy, planety, sféry přírodní krajiny atd. Jde-li o formu, nemusí se nutně jednat o krabici od bot, ale jakoukoliv jinou krabici. 

Zadání, časový harmonogram a další detaily projektu si samozřejmě každý učitel může upravit podle sebe, níže uvádím některé detaily projektu, který byl načasován tak, aby uzavíral školní rok. 

FÁZE PROJEKTU

1. fáze: utvoření skupin, představení projektu, výběr/losování země
2. fáze: průzkum a sběr informací o vybrané zemi, plánování obsahu a podoby krabice
3. fáze: tvorba prezentace země ve formě krabice
4. fáze: prezentace země („unboxing“), diskuse, hodnocení

První fáze proběhla ve třídě, pro druhou fázi žáci využili dvakrát školní počítačovou učebnu. Do sdíleného dokumentu si psali poznámky a hromadili položky v seznamu zdrojů i potřeb. Pokud to nestihli, mohli doplnit v rámci domácí přípravy. Za 1 až 2 týdny se uskutečnila hodina, v níž si vybrali jednu z krabic. Tu mohli začít přetvářet a naplňovat obsahem. Očekávalo se, že si na danou hodinu předpřipraví obsah a přinesou texty či obrázky, které budou na krabici lepit. 

Žákům bylo zadáno, že krabici je možné použít v jakékoliv pozici, i s víkem mohli pracovat, jakkoliv se jim hodilo. Výsledná krabice měla obsahovat: textovou, obrazovou a “věcnou” část.

Instrukce dále uváděly, že mohou využít cokoliv, například:

• papír (text, obrázky),
• přírodní materiály,
• hračky (např. kostičky lega, plastelínu).

Některé děti přišly postupně s dalšími nápady, z nichž vybírám tyto příklady: model stavby vyrobené pomocí 3D tiskárny, výrobek z keramiky, flash disk obsahující další informace o zemi. 

Na závěr školního roku se konala prezentace projektu. Jeden ze žáků použil slovíčko unboxing, které skvěle vystihlo to, co se ve třídě odehrálo. Prezentující skupina položila krabici na stůl a postupně představila, co vše v ní má. Publiku sdělila základní fakta i zajímavosti o asijských státech. 

HODNOCENÍ A REFLEXE

Kromě reakcí a hodnoticích komentářů žáků, které zazněly bezprostředně po rozbalování, dostali žáci sebehodnoticí dotazník. Celý projekt byl rovněž klasifikován závěrečnou známkou, a to na základě čtyř kritérií: 

obsah: práce se zdroji, jejich využití a uvedení v seznamu, výběr informací (5 bodů)

○ hodnotí se pestrost a různorodost zdrojů, jejich kvalita

forma: zpracování (5 bodů)

○ hodnotí se faktická i jazyková správnost a uspořádání obsahu, plusem je originalita

ústní část a znalost tématu (5 bodů)

○ hodnotí se mluvený projev, schopnost odpovídat na základní otázky týkající se země 

spolupráce (5 bodů)

○ hodnotí se schopnost domlouvat se, radit a pomáhat si, zapojení všech

(učitel bere v potaz průběžné pozorování práce skupin a sebehodnoticí dotazník, který žáci vyplnili).

Mezi limity a rizika představovaného projektu patří ta, která jsou pro podobný typ školní práce typická. Za prvé to byl time-management. Některé skupiny pracovaly volnějším tempem, a proto dodělávaly krabici na poslední chvíli. V některých skupinách byl velký rozdíl mezi žáky co do nasazení a pracovitosti. Jedná se většinou o žáky, kteří v reflexi píšou, že jejich největším přínosem byla “psychická podpora týmu”. Na to se dá samozřejmě v průběhu práce reagovat a upravit hodnocení. To předpokládá, že nehodnotíme všechny členy skupiny shodným počtem bodů. Některé skupiny byly ovlivněny školskou tradicí žákovských prezentací do té míry, že si jako doplněk ke krabici připravily i tradiční powerpointowou prezentaci, ačkoliv to nebylo v souladu s duchem projektu.

I přes uvedené problémy žáci tento způsob práce ocenili. Ukázalo jim to cestu, jak prezentovat originálním způsobem, dozvěděli se přiměřené množství faktů o jednotlivých zemích, a zapracovali na klíčové dovednosti spolupráce.