Pokud vás nebaví probírat jednotlivé regiony a země pomocí tradičního monologu před tabulí nebo vás už nudí powerpointové či jiné žákovské prezentace, mohl by vás zaujmout následující námět na individuální projekt. Na rozdíl od materiálově náročných projektů typu krabice od bot je jeho nespornou výhodou to, že teoreticky nemusíte spotřebovat ani list papíru, jedná se totiž o projekt digitální.

Výstupem žákovského projektu je několikaminutové video v žánru videoreportáže z konkrétní země. Využitím funkce odstranění pozadí v některém z programů na editaci videa mohli tvůrci svou postavu reportéra přemístit v podstatě kamkoliv. Toho většina žáků využila a publikum v podobě spolužáků tak mohlo ocenit informace o známých místech světa přímo z místa. Projekt byl testován na ZŠ Brno, Horníkova 1, a sice v 8. ročnících, když jsme se zabývali Evropou. Je samozřejmě možné jej libovolně variovat a využít v zeměpise bez ohledu na téma či věk účastníků.

Motivace

Kromě plnění zeměpisného výstupu RVP, který stanovuje, že žáci přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti (…) vybraných (modelových) států, účastníci projektu rozvíjejí zejména kompetence, jak už to tak při projektové výuce bývá. V prvé řadě to jsou kompetence digitální, kromě toho také kompetence k řešení problémů a komunikativní kompetence. Zároveň se žáci dostávají nebezpečně blízko do oblasti průřezového tématu mediální výchova.

To jsem žákům zdůraznil také, ale ne každého tyto informace zajímají, takže jsem na to šel i jinak. Vytvořil jsem v přípravném týdnu motivační video, v němž jsem připomenul učivo předešlého ročníku (viz úvodní foto) a představil, co nás čeká v zeměpisu 8. ročníku. Na závěr jsem sdělil první informace o pololetním projektu. Každý tak mohl vidět, že i starší člověk zvládne natočit a sestříhat video, do něhož dokáže dokonce přidat i několik efektů. A to vše, aniž by se někam vydal.

Tvorba scénáře a další přípravy

Celý projekt odstartoval ve škole výběrem či losováním konkrétní země. Příprava videa probíhala pokud možno výhradně ve škole, s možností podle potřeby dodělávat doma. Dvě až tři vyučovací hodiny strávili žáci v počítačové učebně, kde pracovali na podkladech pro natáčení. Zadání této fáze projektu bylo následující:

1. vyber si tři zajímavá místa země, a to v poměru 2:1 či 1:2 přírodní vs. kulturní
   zajímavosti (chceš-li, můžeš vybrat míst více),
2. najdi ideální fotky vybraných míst (měj na paměti, že ve videu budeš stát a mluvit
   uvnitř nebo před zajímavostmi, které si vybereš),
3. připrav si texty o zemi a jednotlivých místech (ty budeš později nahrávat, minimální
   délka videa bude 2 minuty),
4. postupně rozšiřuj seznam zdrojů obrázků i textů.

Vzhledem k rozsáhlosti projektu a důležitosti přípravy byla samostatně hodnocena již tato fáze projektu. Kritéria hodnocení vypracované přípravy byla následující:

• výběr lokací (žák respektuje stanovený poměr kulturních a přírodních památek), 1 b.,
• kvalita obrázků (žák si vybere vhodné fotografie v dobré digitální kvalitě), 3 b.,
• kvalita scénáře (žák připraví takový text, v kterém zemi a jednotlivé lokace představí s ohledem na publikum, tj. své spolužáky, vhodně zformuluje úvod, střední část i závěr), 3 b.,
• kvalita seznamu zdrojů (žák uvede ve vhodné podobě zdroje obrázků i textů, z nichž čerpal), 3 b.

Pokud je příprava kvalitní, žák ji může v nezměněné podobě využít při přípravě videa. Kdykoliv během celého procesu ale může samozřejmě cokoliv měnit, považuje-li to za nutné či vhodné. Ten, kdo není spokojen s bodovým hodnocením přípravy a známkou, ji může přepracovávat tolikrát, dokud má čas a dokud není se zpětnou vazbou spokojen. Vzhledem k dalším fázím projektu je žádoucí dát žákům více šancí na opravu.

Natáčení videa

Podle toho, jak je třída digitálně gramotná, by měl vyučující zařadit do výuky také lekci či lekce týkající se úpravy videa. Pokud tak neučiní, někteří žáci se mohou se zadáním docela trápit. Rozhodně neplatí, že každý v současné mladé generaci je rozený youtuber, najdou se však i tací. Žákům doporučuji pracovat v programu Canva, který má ve verzi Canva for Education k dispozici automatický odstraňovač pozadí. Ten funguje docela dobře, a proto se žáci i vy rozhodně obejdete bez zeleného plátna. Ale i to se dá využít, máte-li jej ve škole k dispozici, přinejmenším to může zatraktivnit dětem natáčení. Každý pak může tvořit a upravovat, v čem se mu zlíbí, případně v čem umí. Střih videa a další práci s ním nicméně všem vysvětlím pouze v jediné aplikaci, někteří žáci volí raději například CapCut.

Z organizačně-logistických důvodů proběhla následující fáze projektu, tj. samotné natáčení, jako domácí úkol. Žáci obvykle točí doma, kde jim stačí trocha prostoru, ideálně bílá zeď a mobilní telefon. Upozorním je zejména na to, ať si vezmou kontrastní oblečení (záleží, jakou mají zeď) a ať nepodcení nahrávání zvuku. Žákům jsem nabídnul vytištění jejich textové přípravy. Většina z nich si však vystačila se čtením z jiného zařízení nebo se naučila text (takřka) nazpaměť, což je ideální.

Základní rámec pro videoreportáž byl vymezen těmito podmínkami:

• video bude obsahovat min. tři obrázky míst vybrané země jako pozadí,
• bude mít min. 2 minuty,
• bude obsahovat tvou postavu hovořící o daném místě,
• na konci budou uvedeny použité zdroje (textu i obrázků).

Žáci mohli reflektovat své individuální zájmy a zohlednit své schopnosti při výběru tématu (volba míst), formy videa, jazykového stylu i zvolených efektů. Nejen kvůli tomu byly výsledky co do rozsahu, obsahu i kvality často velmi odlišné… Kromě obrázků se v jejich videích objevovaly mapy, vlajky, složité místní názvy, titulky, animace, využití místního jazyka nebo další prvky. Nutno podotknout, že ne všechny nápady byly žádoucí a k tématu. Několik jedinců skvěle pracovalo s gesty, někdo zase s kostýmy či rekvizitami, specialitkou bylo citování jiných videí. Zadání bylo jednotné, ale díky divergentnímu myšlení mnoha žáků vedl projekt k originálním výsledným produktům.

Někteří žáci měli problém s využitím a zobrazením sebe sama ve videu, někteří se mu dokonce vyhýbali. Velikost postavy ale nebyla nijak dána a mohla být klidně malá nebo nemusela být využita ve všech částech reportáže. Mezi další úskalí patřil zvuk nebo uvádění seznamu zdrojů, ačkoliv jej každý měl z přípravné fáze k dispozici.

Kritéria hodnocení výsledného produktu bývá dobré zachovat co nejjednodušší. Žáci po odprezentování videa před třídou obdrželi již druhou známku z projektu. Videoreportáže jsme si po promítnutí rovněž okomentovali podobně, jako se obvykle ve školních třídách hodnotí třeba prezentace. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poměrně komplexní úkol a pro některé zároveň úkol velmi netradiční, byl jsem při hodnocení a rozdávání bodů velmi mírný. Hodnocena byla:

• obsahová kvalita (10 b.): Co jsme se dozvěděli o dané zemi a konkrétních místech? Dostali jsme ty správné informace? Bylo video fakticky správně zejména z hlediska zeměpisu? Byly připojeny zdroje?
• obrazová kvalita (5 b.): Jak na publikum působilo video vizuálně? Jak bylo video sestaveno/sestříháno?
• zvuková kvalita (5 b.): Jak dobře jsi mluvil(a)? Jak dobře šlo rozumět tvé reportáži z místa?

Promítání a reflexe

Projekt byl představen v září, v říjnu proběhla přípravná fáze a během listopadu až ledna jsme postupně promítali a hodnotili jednotlivá žákovská videa. Původní plán bylo propojit promítání jednotlivých zemí s probíráním jednotlivých regionů Evropy. To se nepodařilo úplně dodržet kvůli nekázni některých jedinců, pokud jde o odevzdávání včas.

Žáky postavil projekt do roli tvůrce, ale i diváka. Na tomto faktu bylo postaveno i závěrečné sebehodnocení, jehož výsledky mě zajímaly ještě více než obvykle. Jak jsem naznačil v úvodu, uvědomoval jsem si od začátku, že žáky tento dlouhodobý úkol může vystavit do diskomfortní situace, byl jsem proto zvědav, jestli tuto skutečnost budou nějak reflektovat. Toto očekávání se nicméně nepotvrdilo. Pro sebehodnocení jsem konkrétně zvolil metodu 4 Ls: Liked – Learned – Lacked – Longed For (podrobněji například zde) a připravil záznamový arch upravený pro potřeby projektu. Samozřejmě lze zvolit i metody jiné podle zvolených cílů a gusta učitele.