Jak často zdůrazňujeme, výuka zeměpisu již dávno nemá být jen o tom, „co, kde a jak“, ale měla by žáky vést k hlubšímu porozumění fyzickogeografických a socioekonomických jevů, aby věděli, proč se odpovědi na otázky „co, kde a jak“ vyskytují zrovna na těchto místech a dokázali mezi nimi objevit souvislosti a porozumět jim. Rád proto do výuky zapojuji v jednotlivých regionech případové studie, které pracují s principy příčina-následek a trvání-změna. Při probírání Afriky jsem se rozhodl zapojit do výuky případovou studii na oblast Sahelu, jakožto jednu z nejproblematičtějších oblastí tohoto kontinentu.

Aktivita naplňuje následující očekávané výstupy:

Z-9-1-01 žák organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat
z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů,
statistických a dalších informačních zdrojů

Z-9-1-03 žák přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře,
jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou
souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými
prostorovými složkami v krajině

Z-9-2-04 žák porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv
na přírodu a na lidskou společnost

Z-9-3-04 žák zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou
nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

Z-9-5-03 žák uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních
a společenských vlivů na životní prostředí

Cíle aktivity:
– žák lokalizuje na mapě oblast Sahelu
– žák charakterizuje podnebí oblasti Sahelu
– žák vysvětlí význam Čadského jezera pro oblast Sahelu
– žák se zhodnotí aktuální problémy v oblasti Sahelu
– žák vysvětlí souvislosti mezi příčinami a následky desertifikace v oblasti Sahelu

Metodika – 1. vyučovací hodina

Tato „případová studie“ k oblasti Sahelu je koncipována na dvě vyučovací hodiny. Celá studie je zaměřena na problematiku toho, jak přírodní podmínky ovlivňují život lidí a odhalování jednotlivých příčin-následků v souvislosti touto problematikou.

V první hodině se žáci seznámí s oblastí Sahelu a jeho přírodními podmínkami a problémy, které z něj vyplývají. K práci budou žáci potřebovat počítače, tablety nebo mobily.

Pro aktivizaci žáků můžete využít startovací aktivitu – tzv. sense of place, při které žákům promítnete několik vystihujících fotek ze států Sahelu – žáci si zapisují do sešitu postřehy nebo dojmy, které dokáží z fotek „vyčíst“. Žákům tato aktivita pomůže udělat si obrázek o tom, jak vypadá oblast Sahelu a v neposlední řadě také rozvíjí jejich myšlení. Na konci aktivity udělejte s žáky shrnutí a reflexi jejich postřehů.

Po této aktivitě žáci pracují v pracovním listu (najdete jej v příloze). List je zaměřen na přírodní podmínky Sahelu a Čadské jezero, kde žáci analyzují na základě srovnání leteckých snímků jeho vysychání a zamýšlí se nad důsledky tohoto problému. Samotný pracovní list je jednoduchý, kognitivně náročnější jsou pouze 3 otázky. Pokud funguje spolupráce žáků, můžete nechat žáky pracovat ve dvojicích. Samotný pracovní list by měli mít žáci hotový během 20 minut. Je dost možné, že někteří žáci budou velmi rychle hotovi, v tom případě je můžete odkázat k přečtení článku, který se věnuje problému vysychání Čadského jezera a jeho řešení (odkaz najdete v příloze).

Na konci vyučovací hodiny stihněte s žáky shrnutí problematiky oblasti Sahelu a reflexi jejich práce. Možné je také využít video o životě lidí kolem Čadského jezera, které je ovšem v angličtině.

Metodika – 2. vyučovací hodina

Na úvod si můžete spolu s žáky připomenout informace, které získali v předchozí hodině. Před samotnou prací žáků je dobré si s žáky vyjasnit pojmy „příčina“ a „následek“, protože ze zkušeností víme, že se žákům tyto pojmy pletou a jsou pro ně příliš abstraktní. Je dobré je vysvětlit na konkrétním a jim blízkém příkladu.

Žáci v této hodině poté pracují s novinovým článkem (resp. novinovými články, které jsme pro naše potřeby upravili a zkrátili) o tzv. Velké zelené zdi. Pomocí něj vypracují druhou část pracovního listu. Tato práce by měla žákům zabrat přibližně 25-30 minut. Žáci se s pomocí článku seznámí s problémem desertifikace, zjistí, co ji způsobuje a jak tento problém může ovlivnit život lidí v dané oblasti. Zároveň se seznámí s ambiciózním projektem Velké zelené zdi. Opět doporučuji pracovat spíše ve dvojicích i vzhledem k závěrečnému úkolu, kterým je sestavení řetězce příčin a následků pomocí 12 karet (najdete je v příloze), které popisují příčinu/následek a u něhož je žádoucí diskuze žáků.

Závěrečných několik minut věnujte opět reflexi a shrnutí tématu, případně sebehodnocení žáků.

Toto téma zároveň otevírá další příležitosti k diskuzi týkající se (nejen) afrického regionu – např. korupce, konflikty o vodu, migrace atd., můžete tedy tuto aktivitu využít k otevření dalších souvisejících problémů.

Přílohy:

Pracovní list – Sahel a Velká zelená zeď

Odkaz na článek k Čadskému jezeru

Článek – Velká zelená zeď

Karty příčina-následek