Využití StoryCubes při písemném opakování v zeměpise

Také jste si mnohokrát kladli otázku, jak umožnit všem dětem při ověřování znalostí uspět, i když máte ve třídě jedince, které zeměpis neoslovuje a neumějí se ho naučit? Také považují Vaši žáci vlastní zápisky k učivu za zbytečnou ztrátu času? A jak může učitel ze žáků „vydolovat“ alespoň to málo, co v nich z vyučovacích hodin zůstalo? Asi všichni toužíme motivovat i ty žáky, jejichž výsledky samy o sobě k dalšímu studiu nemotivují. V mém případě se jedná o jedince jednostranně nadané (např. výtvarně nebo jazykově), kde jsou patrné úspěchy v jiných oblastech než v zeměpise. Nápad na zadání skupinového ověřovaní znalostí s využitím StoryCubes (edice voyages), které kolegyně zapomněla na učitelském stole z jiné vyučovací hodiny, byl poměrně spontánní. Přemýšlela jsem, jak zakončit tematický celek Amerika, kterému jsme se věnovali déle než měsíc. Pokud nějakou část mého nápadu využijete do vlastní výuky a pomůže Vám a Vašim žákům, udělá mi to opravdu radost.

Co potřebujeme:

• StoryCubes (edice voyages) – 1 krabička
• Slepou mapu ověřované oblasti do každé skupiny
• Vlastní legendu ke Storycubes do každé skupiny
• Atlas světa pro každou skupinu
• Volné listy k vypracování úkolu

Příprava:
Obrázky z 9 kostek jsem si předem prošla a nafotila. Každý obrázek jsem přiřadila k jednomu
z následujících tematických okruhů (vyšly 3-4 obrázky na jeden okruh) a tím jsem vytvořila
legendu:

1. Potíže a nesnáze regionu
2. Zajímavosti
3. Vodstvo
4. Moje oblíbené místo
5. Jídlo, zemědělství a kultura
6. Významná města a místa, vlajky
7. Památky a turismus
8. Co se mi tu nelíbí
9. Historie a historické souvislosti
10. Průmysl a nerostné bohatství
11. Typická fauna a flora
12. Podnebí a počasí
13. Obyvatelstvo, měna a jazyky
14. Přírodní podmínky – povrch

Žáky jsem před prací rozřadila do skupin po třech. Skupiny jsem tvořila tak, aby si žáci byli schopni vzájemně pomoci k rozumnému výsledku. Pro každou skupinu je dále potřeba obstarat Atlas světa, slepou mapu (v mém případě Ameriku) a volné listy k vypracování úkolu.

Zadání, které žáci do skupin obdrželi:

• Každá skupina si hodí 9 kostkami StoryCubes – tím se stanoví 9 tematických celků, které budou
  členové skupiny při ověřování znalostí společně vypracovávat. Obrázky, které hodem padnou, se
  za kontroly vyučujícího zaznačí do legendy každé skupiny.
• Každé téma bude zpracováno pro odlišný americký region. Na žácích je ponechána volba
  regionů, i které téma – pro který region. Podmínkou je, aby jeden region byl v severní Americe,
  jeden v jižní Americe, jeden v latinské Americe a jedno téma bylo zpracováno pro vybraný ostrov
  nebo souostroví.
• Každý zpracovávaný region bude zaznačen a popsán do slepé mapy – celkem tedy bude mapa
  obsahovat 9 různých míst. Volné listy budou obsahovat text pro 9 vylosovaných témat.
• Každé téma bude považováno za úspěšně zpracované, pokud bude obsahovat 5 správných
  faktických informací nebo bude popsáno 5 smysluplnými větami.
• Na zpracování se určitým dílem musí podílet všichni žáci skupiny. Práci si rozdělí sami žáci ve
  skupině. Pro zpracování je možno využívat vlastní zápisky z hodin (pokud se rozhodnete
  poukázat na důležitost si zápisky tvořit) – nemusí být. Zakázané je používání učebnic. Lze
  používat atlas, ze kterého lze spoustu informací vyčíst, pokud s ním žáci umí pracovat. Žáky je
  vhodné upozornit, že mohou v rámci skupiny informace vzájemně konzultovat, aby úkol
  vypracovali jako skupina, co nejlépe.
  

Časová dotace pro úkol tohoto rozsahu se osvědčilo 2x45minut tedy 1 vyučovací blok. Pro 45
minutovou vyučovací hodinu je vhodné redukovat množství zadaných úkolů nebo jejich rozsah.

Hodnocení:
Mám to štěstí, že ve škole, kde pracuji, používáme formativní slovní hodnocení. Mohu tedy žáky
pozorovat při zpracování úkolu, dělat si poznámky a hodnotit jejich příspěvek ke společnému dílu bez
ohledu na celkový závěrečný výsledek skupiny. Pokud žáci za takto zadanou práci dostávají známky,
upozorňuji, že cílem není zhoršovat hodnocení výborných dětí, ale pomoci uspět těm, kteří to sami
nezvládnou. V takovém případě bych ponechala na uvážení dětí, zda výslednou známku chtějí do
klasifikace započítat, či nikoliv.

Jak to dopadlo u nás:
Celkové hodnocení testů dáváme žákům v procentech (známky nedostávají). Ani jedné skupině se
nepodařilo dosáhnout 100%, ale výsledek žádné ze skupin nebyl horší než 88%. Všechny děti se do
spolupráce zapojily a aktivně se podílely na skupinovém úspěchu. Díky možnosti používat při
zpracování vlastní poznámky si děti uvědomily výhodu tvorby vlastního zápisu. Žáci, kteří by za daných
okolností vypracování vzdali nebo by si s ním neuměli poradit, byli motivováni skupinou k práci a
dokázali přispět k celkovému úspěchu skupiny. Probíhající živá diskuze ve skupinách během
vypracování a společné hledání v atlase podpořilo vrstevnické učení. Děti dokázali soustavně a
samostatně pracovat celý učební blok a výsledky včas odevzdat. Z reflexe dětí poté vyplynulo, že je
takto zadaná práce bavila, z výsledků měly radost a téma si dobře zopakovaly.

Soubory ke stažení: