V tomto článku si představíme jednu krátkou aktivitu, kterou můžete použít jako procvičování zaměřené na odlišení příčin a následků a na tvorbu jednoduchého schématu. Zároveň aktivita žákům přiblíží problematiku globálního oteplování.

Co doporučuji před samotnou aktivitou?

Ačkoliv můžete považovat znalost pojmů příčina a důsledek/následek za samozřejmou, žákům činí potíže je rozlišit. Doporučuji před samotnou aktivitou pojmy přiblížit na banálním příkladu typu „mám problém – zubní kaz“. Proč mám zubní kaz? (Jaké jsou příčiny zubního kazu?) a co se stane pak, když mám zubní kaz, jaké budou následky? Žáci jsou schopni uvádět na podobných příkladech příčiny a důsledky, aniž by jim dalo velkou práci je vymyslet. Zároveň doporučuji na tabuli vytvořit „schéma problému zubního kazu“ – bude se vám později hodit.

Co aktivita obsahuje?

Zadání aktivity je jednoduché. Žáci dostanou do dvojic, či skupin (max. po 3-4) sadu 8 kartiček (v příloze), které popisují buď příčiny, nebo následky globálního oteplování. Karty obsahují cliparty, které by jim měly pomoci v porozumění a systematizaci. Jejich prvním úkolem je roztřídit kartičky na 2 skupiny – ty, které označují příčinu globálního oteplování a ty, které označují důsledek tohoto problému.

Co potom?

Jakmile žáci úspěšně roztřídí kartičky a učitel jim potvrdí správnost, následuje tvorba schématu s pomocí karet. Zde se doporučuji odkázat na vytvořené schéma zubního kazu s tím rozdílem, že problémem je nyní globální oteplování. Doporučuji skupinám připomenout podstatu tvorby schématu a upozornit je, že i následek může mít další následky (např. tání ledovců -> zvyšování hladiny oceánu -> zatopení území). Jakmile žáci schéma vytvoří, je vhodné si ho projít spolu a případně doplnit.

Jak navázat?

Celá aktivita zabere přibližně 25 minut. Zbývající čas můžete využít přiblížením a upřesněním problematiky. Skvěle se k tomu hodí web Climate Time Machine od společnosti NASA, kde můžete žákům vizuálně zprostředkovat úbytek ledové pokrývky, zvýšení globální teploty nebo zvýšení hladiny oceánu v případě tání ledovců.

Kdy použít tuto aktivitu?

Je důležité zmínit, že aktivita slouží spíše jako úvod k seznámení s problematikou globálního oteplování, je tedy určena spíše pro mladší žáky v rozmezí 6. – 7. třídy. Já ji použil v souvislosti s problematikou polárních oblastí na začátku 7. třídy.

Jaké klíčové kompetence a očekávané výstupy touto aktivitou naplním?

Žáci při této aktivitě procvičí skupinovou práci a komunikaci, procvičí porozumění psanému textu a třídění informací, porozumí souvislostem a vytvoří a následně použijí vlastní schéma k popsání a porozumění problému. Zároveň aktivita naplňuje následující očekávané výstupy:

Z-9-1-01 organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat
z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů,
statistických a dalších informačních zdrojů

Z-9-2-03 porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich
vliv na přírodu a na lidskou společnost

Z-9-5-03 uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních
a společenských vlivů na životní prostředí

Přílohy:

Všechny karty najdete zde: https://herohero.co/zachranzemepis