Arktida už dávno není jen „bezvýznamný kus ledu“. Díky tajícímu ledu se odkrývají velké zásoby nerostných surovin v oblasti Arktidy. Vznikají i nové námořní trasy v Severním ledovém oceánu. V neposlední řadě se jedná také o jedno z posledních míst na zemském povrchu, které ještě není rozděleno. Toto jsou důvody, proč několik přilehlých zemí „závodí“ o to, komu bude patřit největší část Arktidy.

Této problematice se dopodrobna věnuje aktuální číslo Geografických rozhledů s názvem Polární oblasti (2. číslo 30. ročníku 2020/2021). Najdeme zde například tyto články: „Minulost a budoucnost polárních oblastí“, „Objevování polárních krajů“ a pro nás v tuto chvíli nejzajímavější „Komu patří Arktida?“. Právě tento článek námi připravená aktivita rozšiřuje.

Aktivita nese název „Arktická konference“ a my jsme si pro vás nachystali plán výuky, jak ji uspořádat ve vaší třídě. Aktivita je založena na metodě E-U-R. Abychom mohli uspořádat konferenci, potřebujeme třídu rozdělit na několik týmů (skupin), které budou zastupovat zájmy jednotlivých států. Z žáků se tedy stávají diplomaté. Pro rozdělení využijeme náhodné losování jmenovek s typickými jmény dané země. Vytvořené jmenovky najdete v příloze níže. Na jmenovkách cíleně není uveden název státu, ale pouze vlajka, aby si žáci procvičili přiřazení vlajky k danému státu, či uskupení států.

Jakmile budeme mít vytvořené týmy, můžeme se pustit do práce. Nejprve rozdáme každé skupině jeden velký papír. Všichni žáci zvolí ideálně stejnou barvu, kterou budou psát. Pomocí brainwritingu společně napíší co nejvíce věcí, které aktuálně o Arktidě ví.

Následně pro uvedení do problematiky žákům pustíme video o Arktidě, které jsme vytvořili (odkaz níže). Poté žáci obdrží texty s uvedenými zájmy a argumenty jednotlivých států. Každá skupina dostane pouze text svého daného státu, z nějž načerpá argumenty pro následnou konferenci. Cílem je prosadit zájmy zastupujícího státu na konferenci a zároveň dojít k dohodě mezi státy.

Po přípravné části můžeme zahájit konferenci. Učitel funguje v roli předsedajícího, který konferenci moderuje. Žáci se pokusí co nejvíce oprostit od svých ideálů a vžijí se do role dané země, kterou právě reprezentují. Je důležité si na tomto místě uvědomit, že jak uvádí Čapek (2015), žáci mohou při hraní rolí dosáhnout různé úrovně identifikace se svou rolí (simulace, alterace, charakterizace). Z tohoto důvodu nelze očekávat, že všichni žáci zvládnou na první pokus se plně charakterizovat s danou rolí. Je dle nás důležité žáky na začátku upozornit, že se jedná o trénink, jednotlivci zde nevystupují za sebe a že je to stejné jako v divadle, kdy pokud někdo hraje např. zloděje, neznamená to, že je zloděj i v běžném životě. Je to zkrátka „jen“ role. Diskutující by měli směřovat ke shodě a k řešení problému. Zároveň by měl učitel v roli moderátora kontrolovat, aby žáci nepoužívali argumentační fauly.

Tipy pro moderování konference

• Je dobré využít nějaký předmět jako „mikrofon“. Následně stanovit pravidlo, že mluví pouze ten, kdo má „mikrofon“. Jako „mikrofon“ lze využít např. fixu, PET lahev, plyšáka, či jiný symbolický předmět.
• Doporučujeme si k této aktivitě upravit prostor ve třídě. Buď z lavic vytvořit velký konferenční stůl, hnízda pro jednotlivé týmy, nebo například kruh.
• Státy by měly dospět k nějaké dohodě. Ideálem by mělo být dosažení dohody, že Arktida bude sloužit jen pro vědecké účely a mezinárodní vědeckou spolupráci. K tomuto cíli vám jako moderátorovi může pomoci mapa, jež vznikla díky projektu Fakta o klimatu a která přehledně ukazuje, jak globální oteplování dopadá na tuto oblast.
• Na závěr lze využít například hlasování, které danou dohodu odsouhlasí. Lze zařadit i symbolický podpis „dohody“, na níž se účastníci domluví.
• Na úvod konference je dle nás dobré, aby jednotliví účastníci představili své návrhy. Lze využít například webovou aplikaci Classroom screen, která umožňuje stopování či odpočet času, aby každý dostal stejný prostor.
• Ukázka možných otázek pro moderátora diskuze – Nemůže těžba surovin ohrozit životní prostředí? Jsou pro vás cennější zdroje nerostných surovin než ochrana přírody? Je podle vás spravedlivé, aby námořní cestu spojující více států kontroloval jen jediný stát? Jak byste naložili se zdroji nerostných surovin, pokud bychom vám povolili těžbu v arktické oblasti?

Hra rolí je žádoucí aktivitou při hodinách zeměpisu. Pouchlý (2018) uvádí, že žáci díky hraní rolí přijmou jiné vzorce a prvky chování a díky tomu se dokáží vcítit do ,,kůže“ odlišných etnických či věkových skupin. Podle Herzána s Chvátalem (2012) je direktivní přidělení rolí velmi zajímavým psychologickým efektem, neboť se žák musí překonat a vcítit se do role, která mu není příliš blízká, což vede k hlubšímu porozumění motivů jednání příslušné postavy. Žákovi se také zvyšuje schopnost empatie.

Na závěr aktivity zrealizujeme druhé kolo brainwritingu. Skupiny ideálně použijí jinou barvu pro psaní do svého posteru. Nyní by mělo být vidět, kolik nových informací žáci díky této aktivitě získali. V následné reflexi je dobré se s žáky bavit o tom, jaký posun ve svých znalostech získali a hlavně jaké dovednosti si při konferenci osvojovali.

Níže najdete všechny potřebné materiály k realizaci výukové aktivity. Přiložili jsme i plán hodiny. Podle nás je ideální časová dotace pro tuto činnost 90 minut. V případě zkrácení na jednu vyučovací hodinu reálně hrozí nestihnutí reflexe, která je velmi důležitou součástí aktivity. 

Pomůcky: velký papír pro každou skupinu na brainwriting, vytisknuté pracovní texty pro každou skupinu, počítače s připojením na internet, projektor, vytištěné jmenovky.

Materiály ke stažení

Mapa ukazující změnu teploty mezi rokem 1961 – 2019

Využité zdroje:

Čapek, R. (2015). Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnoticích metod. Grada.

Herzán, O., & Chvátal, F. ROLOVÉ HRY JAKO NÁSTROJ GEOGRAFICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ–PŘÍPADOVÁ STUDIE. Cílené další profesní vzdělávání: konkrétní cíl–konkrétní výsledky, 70.

Kočí, A. (2020): Komu patří Arktida? Geografické rozhledy, 30(2), 8–11.

Pouchlý, P. (2008). ROLOVÉ HRY [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné z: http://www.jezevcovo.cz/?page_id=10

Na tomto materiálu spolupracovali Petr Bárta, Štěpán Míšek, Jan Otáhal, Martin Jelínek a Lukáš Macek na tvorbě videa k této aktivitě.