Nebaví vás v zeměpisu probírat pořád dokola jednotlivé regiony a státy podle tradičního „Hettnerova modelu“? Není divu, tenhle přístup nebaví často samotné učitele, natož pak jejich žáky. Náš tým vám v tomto článku nabídne tak trochu jinou výuku Ruska, kterou jsme na našich školách realizovali během 8 vyučovacích hodin. Můžete samozřejmě využít celý „program“, nebo klidně jenom jednu část z něj. Pro přehlednost najdete hlavní náplň vyučovacích hodin v obsahu níže. O každé z nich se postupně rozepíšu.

Obsah:

1. Brainstorming
2. Ověřování informací z brainstormingu – skupinová práce
3. Tvorba mapy Ruska + tvorba klimadiagramů ve dvojicích
4. Dokončení klimadiagramů + shrnutí dosavadních poznatků + příprava na další hodinu
5. Tvorba itineráře výletu
6. Dokončení itineráře výletu + prezentace práce
7. Případová studie – tání permafrostu + požáry na Sibiři
8. Město Norilsk – případová studie

Splnění očekávaných výstupů:

Z-9-1-01 organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
Z-9-3-02 porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států
Z-9-3-03 zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich
Z-9-4-02 posoudí, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel
Z-9-5-03 uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí

1. Brainstorming

Při úvodní hodině věnující se Rusku jsem využil toho, že Rusko je v obecném povědomí žáků poměrně známá země a můžete celkem s jistotou očekávat, že žáci dají dohromady o Rusku dostatek informací – ideálním startem do Ruska je tak využít metody brainstormingu.

Zadání pro žáky znělo „napsat co nejvíce informací, které je napadnou, když se řekne Rusko – tedy co o Rusku ví, co si myslí, že o Rusku ví, co si s Ruskem spojí„. Každý z žáků měl tedy napsat své vlastní věci, které si s Ruskem pojí. Poté žáci jeden po druhém četli své záznamy. Učitel je přitom zapisuje na tabuli. Jedno z pravidel brainstormingu podle Čapka (2015) zní „nekritizovat nápady žáků“, další pravidlo potom říká „zapisovat všechny, i opakující se nápady“. Na tabuli jsem tedy zapisoval úplně vše, co žáky napadlo bez toho, aniž bych jejich nápady jakkoliv komentoval. Zároveň žáci četli vždy celý svůj seznam, i když se některé věci z něj již opakovaly. Opakující se záznamy jsem na tabuli zaznačil čárkou u daného pojmu. Spousta informací žáky napadne ještě v samotném průběhu brainstormingu, určitě je neignorujte a zapisujte je na tabuli též. Žákům jsem pak dal pokyn průběžně si psát všechny záznamy i k sobě do sešitu s tím, že s nimi budeme dále pracovat.

Na konci vám tak na tabuli vznikne více či méně přehledná myšlenková mapa k Rusku obsahující velké množství různých informací – ať už pravdivé, nebo nepravdivé – informace tak bude ještě třeba ověřit. Máme tak perfektní přípravu pro další hodinu. Pokud by vám zbylo na konci hodiny ještě dostatek času, můžete s žáky udělat ještě další brainstorming, případně se jen zeptat, co by je o Rusku zajímalo, o čem by se chtěli dozvědět více.

2. Ověřování informací z brainstormingu – skupinová práce

Pomůcky: PC (1x do skupiny), Atlas světa, vybrané články, (učebnice, mobilní telefony)

V další hodině nastal čas ověřit informace ze společného brainstormingu. Žáci měli pojmy připraveny v sešitě. Byli rozděleni do 4členných skupin. Každá skupina dostala k dispozici PC, atlas a mohli podle potřeby používat i své mobily. Předem jsem si připravil a vytisknul i několik článků věnujících se některé problematice, jež byly zmíněny při brainstormingu (např. pití alkoholu v Rusku, výroba čokolády, vztahy s Čínou aj.), které měly skupiny k dispozici.

Zadání úkolu bylo následující: S využitím dostupných zdrojů roztřídit pojmy a informace z brainstormingu do tří kategorií podle toho, zda platí pro Rusko nebo s ním nějak souvisí a následně pojmy ve svých sešitech označit 3 různými barvami: „PRAVDA“ (zelená barva), „LEŽ“ (červená), „NUTNO DÁLE OVĚŘIT/UPŘESNIT POJEM“ (modrá).

Skupiny měly na splnění úkolu 30 minut. Cílem hodiny bylo procvičit dovednost žáků ověřovat informace na základě dostupných zdrojů a na základě kritického čtení kategorizovat pojmy. Důležitým předpokladem pro úspěšné dokončení práce bylo efektivní rozdělení práce ve skupině a uvědomění si, že různé informace je vhodné ověřovat pomocí různých zdrojů.

Po uplynutí vyměřeného času přišlo na řadu shrnutí, zda dané pojmy platí pro Rusko. Shrnutí probíhalo hromadnou formou, kdy jsem na tabuli během práce žáků opětovně vypsal všechny pojmy z brainstormingu z minulé hodiny. Na základě zjištěných informací jsme společně roztřídili všechny pojmy do již zmíněných kategorií. Zjistili jsme, že většina pojmů pro Rusko opravdu platí, jen minimum byla označena jako lež. Částečně problematické byly některé pojmy, které nebyly zcela přesně (měřitelně) vymezeny – např. zima, stará populace, rozpadlé auta aj. Tyto pojmy jsme proto po dohodě mezi skupinami zařadili do modré kategorie jako pojmy, které by bylo nutno dále a důkladněji prověřit. Pozitivní bylo, že si žáci uvědomili, že je potřebné při podobném zkoumání přesně vymezovat pojmy tak, aby je bylo možné určitým způsobem ověřit. Některé skupiny si poradily s touto problematikou samy (např. pojem „zima“ byl v jejich případě označen zeleně, protože v Rusku byla naměřena historicky nejmenší teplota v Evropě apod.), případně jsme pojmy už jen ústně upřesnili.

Skupiny až na výjimky zvládly během 30 minut ověřit všechny pojmy.

3. Tvorba mapy Ruska + tvorba klimadiagramů ve dvojicích

Pomůcky: dataprojektor, papír A0 (příp. A1), Atlas světa, podklady pro tvorbu klimadiagramu (tabulky s teplotními údaji k daným městům v Rusku), pravítko, špejle, plastelína, izolepa

V pořadí třetí hodině věnované Rusku byla třída rozdělena do dvojic + 1-2 žáci určeni jako kartografové, kteří měli odlišný úkol. Dvojice měly v této hodině za úkol vytvořit klimadiagram k vybranému městu v Rusku. Během roku jsme s žáky často trénovali „čtení“ klimadiagramu – tuto důležitou dovednost již tedy bezpečně všichni ovládali.

Cílem hodiny bylo osvojit si dovednost tvorby klimadiagramu.

Na úvod jsem pro zopakování zvolil promítnutí krátkého videa „Co je to klimadiagram a jak ho vytvořit“ vytvořeného týmem Zachraň Zeměpis. Dvojice si následně vylosovaly město a zároveň dostaly tabulkové údaje o průměrné teplotě během roku v tomto místě. Údaje jsem čerpal z https://en.climate-data.org. Města byla zvolena záměrně na základě jejich polohy v Rusku. Cílem bylo, aby si žáci uvědomili odlišnost podnebí na daných místech a to, že podnebí je podmíněno polohou daného místa. Zvolil jsem proto následující města: Moskva, Petrohrad, Krasnodar, Čeljabinsk, Jakutsk, Irkutsk, Norilsk, Vladivostok. Výběr měst samozřejmě můžete upravit, případně rozšířit/snížit podle počtu žáků ve třídě.

Zároveň jsem pro žáky předem vytvořil svůj vlastní klimadiagram na další ruské město – abych zvýšil motivaci žáků k práci a zároveň, aby mohl můj klimadiagram posloužit žákům jako případná „nápověda“ při práci.

Během této práce měli 1-2 žáci (podle třídy) za úkol na výkres A0 nakreslit obrysovou mapu Ruska s pomocí atlasu a zaznačit do ní následující geografické pojmy:

Pojmy k zaznačení (odpovídající barvou + název)

Rovnoběžky: 50° s. š.;  66, 5° s. š – severní polární kruh

Oceány a moře: Kaspické moře, Černé moře, Severní ledový oceán

Nížiny: Východoevropská nížina, Západosibiřská nížina,

Pohoří: Ural, Kavkaz, Středosibiřská plošina, Verchojanské pohoří, Pohoří Čerského

Řeky: Ob, Jenisej, Don, Volha, Ural, Irtyš, Lena

Jezero: Bajkal

Žáci měli na tento úkol celou vyučovací hodinu s tím, že klimadiagramy dokončíme další vyučovací hodinu.

Reflexe práce: Tvorba samotného klimadiagramu většinou žákům zabrala celou vyučovací hodinu, následná práce s klimadiagramem tedy probíhala opravdu až další vyučovací hodinu. Pro příště bych však určitě upravil tvorbu velké obrysové mapy Ruska – zde bylo nutné žákům výrazněji pomoci a urychlit proces kreslení obrysu Ruska, na čemž žáci zbytečně ztráceli čas. Problémem bylo i rozvržení velikosti Ruska na výkres. Doporučil bych tedy vytvořit obrys Ruska buď samotným vyučujícím, případně žákům ze začátku tvorby s tímto úkolem pomoci.

4. Dokončení klimadiagramů + shrnutí dosavadních poznatků + příprava na další hodinu

Pomůcky: dataprojektor, papír A0 (příp. A1), Atlas světa, podklady pro tvorbu klimadiagramu (tabulky s teplotními údaji k daným městům v Rusku), fotografie různých šířkových vegetačních pásem, pravítko, špejle, plastelína, izolepa

V této hodině žáci dokončovali svou práci na klimadiagramech. Hotový klimadiagram vystříhli ze sešitu a nalepili na špejli. Poté měly dvojice za úkol charakterizovat podnebí v daném městě na základě klimadiagramu. Charakteristiku zapsaly na malý kousek papíru. Nesměly přitom však zmínit název místa a charakteristika měla obsahovat alespoň 6 vět. Charakteristiku poté odevzdaly učiteli. Dalším krokem poté bylo najít polohu svého města v atlasu.

Vzhledem k časovému zdržení při tvorbě obrysové mapy pomáhaly hotové dvojice s dokončením velké obrysové mapy. Po dokončení mapy následovalo umístění klimadiagramu do mapy (pomocí plastelíny) – orientace probíhala pomocí vyznačených geografických pojmů v mapě. V následujícím kroku jsem využil toho, že výuka Ruska probíhala ve 2 paralelních třídách. Každá dvojice měla přiřadit správnou charakteristiku podnebí (jež sepsaly dvojice ve druhé třídě) ke svému městu. Samotné přiřazení charakteristik k daným místům zabralo přibližně 5 minut.

Následovala hromadná diskuze a reflexe úkolů. Diskutovali jsme, co je při pohledu na obrysovou mapu s klimadiagramy překvapilo, zaujalo atd. Snažil jsem se žáky navést, aby přišli na určité zákonitosti a pravidelnosti tamního podnebí. Zde žáci přišli na základě zkoumání klimadiagramů na řadu typických charakteristik – např. obrovské rozdíly teplot mezi zimou a létem (především ve vnitrozemí), malé množství srážek v zimních měsících, rostoucí rozdíly teplot a výkyvy srážek s rostoucí vzdáleností místa od oceánu atd. Také jsme porovnávali klimadiagram pro Prahu s ostatními ruskými městy a snažili se přijít na to, které ruské město z výběru má podnebí nejpodobnější Praze. Čas nám také dovolil se na chvíli zaměřit na města Jakutsk a Norilsk – zde jsme se žáky zkoumali, jaké problémy a omezení může lidem v praktickém životě způsobovat tamní podnebí. Zároveň jsme diskutovali o skutečnostech, které mohou vést k tomu, že lidé dobrovolně osídlí místo v takových podmínkách (lokalizační faktory – v tomto případě vojenská pevnost, resp. naleziště a následné zpracování rud). V následné reflexi úkolu jsem zjišťoval obtížnost úkolu tvorby klimadiagramu a tvorby charakteristiky.

Na konci vyučovací hodiny zbylo pár minut času, který jsem se rozhodl vyplnit dalším miniúkolem s obrysovou mapou – měl jsem připraveny 4 zalaminované fotografie vegetačních pásem (vegetace středomořského typu, listnatý les, tajga, tundra), které měli žáci přiřadit k městu, nebo do oblasti, kde by dané vegetační pásmo mohli najít a svoji volbu zdůvodnit. Po splnění úkolu následovalo nastínění dalšího plánu výuky a to vytvoření „Cestovatelského deníku“.

Správně vypracované klimadiagramy byly spolu s charakteristikou klimatu daného místa oceněny jedničkou.

5. Tvorba itineráře výletu

Pomůcky: atlas světa, PC

Při tomto úkolu byli žáci opět rozděleni do dvojic (v mém případě shodné dvojice jako při tvorbě klimadiagramu). Jejich úkolem bylo vytvořit jakýsi „imaginární cestovní deník“ po ruských městech. Časová dotace úkolu byla 1,5 vyučovací hodiny (přibližně 60-65 minut).

Hodinu jsem zahájil aktivizační otázkou, zda si někdo z žáků vede vlastní deníček. Poté jsem zjišťoval, kdo by se chtěl do Ruska podívat a co je pro případnou návštěvu země potřeba vyřídit. Nakonec jsem žákům oznámil, že se vydají na dovolenou do Ruska, o níž si mají vést ve dvojici deníček. Žáci poté dostali do dvojic atlas světa a PC.

Zadání úkolu: Vyberte si 5 měst (z výběru), které se rozhodnete navštívit. Napište o své cestě „cestovatelský deníček“. Do deníku zahrňte: způsob dopravy mezi městy (auto, vlak, letadlo….), památky ve městech, které jste navštívili, případné přírodní zajímavosti po cestě. Druhá část úkolu poté obsahovala zaznačení navštívených měst a samotné trasy do vytisknuté obrysové mapy. Do obrysové mapy poté měly dvojice za úkol zaznačit také velká pohoří, nížiny, řeky a jezera, jež při svém putování navštívily. Minimální rozsah textu stanoven nebyl – doporučil jsem však žákům rozsah přibližně 1 A4.

Cílem této hodiny bylo prohloubit dovednost vyhledávat a třídit informace z internetových zdrojů a tvorba vlastního autorského textu ve formě deníku. Žáci si mimo jiné prohloubili i logické uvažování při „plánování“ výletu. Práce s obrysovou mapou pak měla za cíl upevnit faktografické vědomosti a znalosti Ruska.

6. Dokončení itineráře výletu + prezentace práce

Jak již bylo nastíněno, tvorba deníku zabrala 1,5 vyučovací jednotky. Ve druhé polovině následovala prezentace cestovatelských deníků s následnou sebereflexí a reflexí úkolu. Snažil jsem se od žáků zjistit jak vnímali obtížnost a zajímavost zadání úkolu a co by případně změnili, upravili. Při prezentování deníků bylo hodnoceno splnění kritérií (5 měst, způsob dopravy, památky ve městech a přírodní zajímavosti).

Ve zbývajícím čase jsme s žáky diskutovali, jaká informace je při plnění úkolu zaujala nebo překvapila, probírali jsme způsob dopravy mezi městy – zde jsme se bavili o Transsibiřské magistrále a častému cestování letadlem (na příkladu cestování k zápasům v KHL) a příčínám, proč tomu tak je.

Deníky obsahující nutné náležitosti včetně obrysové mapy byly oceněny jedničkou.

7. Případová studie – tání permafrostu + požáry na Sibiři

Pomůcky: vytištěné články do skupin, dataprojektor

Předposlední hodina věnovaná Rusku byla zároveň první případová studie týkající se Ruska. V tomto případě jsem zvolil 2 aktuální problémy, s nimiž se Rusko potýká a které značně komplikují tamní situaci.

Pro žáky jsem si připravil 4 různé články z různých zdrojů věnujících se výše zmíněné problematice (odkaz na články najdete na konci bloku). Žáky jsem náhodně rozdělil do skupin po 4 lidech.

Zadání úkolu: Přečtěte si články, které jste dostali do skupiny. Pokuste se na základě přečtení článků identifikovat 2 hlavní problémy, na něž se články zaměřují. Po identifikování obou hlavních problémů se pokuste opět na základě článků zjistit příčinu/příčiny, které způsobují oné problémy a důsledky, které tyto problémy způsobují. Vytvořte schéma příčiny – problémy – následky, přičemž se pokuste v článcích nalézt co nejvíce příčin a následků obou problémů.

Výukové cíle: Pomocí metody kritického čtení textu žáci dokáží identifikovat hlavní problémy, o nichž daný text pojednává, rozlišují mezi pojmy příčina/následek a jsou schopni jednotlivé informace třídit a kategorizovat. Žáci dokáží sestavit logické schéma zkoumaného problému.

Při zpracovávání úkolu se v některých případech objevily předvídané potíže s rozlišením významu slov „příčina“ a „důsledek/následek“, které jsem v případě potřeby objasnil na jednoduché a praktické ukázce ze života. Další problém nastal při určení jednoho ze dvou hlavních problémů – „tání permafrostu“, kdy žáci neznali pojem permafrost a nedokázali ani z článku odvodit jeho význam. Díky spolupráci ve skupině však nakonec zvládli vytvořit schéma zkoumaných problémů a pochopit poměrně složité vazby a souvislosti. V závěrečné fázi hodiny následovalo shrnutí úkolu u tabule, kdy jsme spolu se žáky vytvořili na tabuli finální schéma a objasnili si jeho jednotlivé vazby a souvislosti, případně si opravili nejasnosti a chyby. Následovala krátká reflexe a sebereflexe práce žáků – zjišťoval jsem vnímanou obtížnost článků, zapojení členů skupiny do práce a náročnost úkolu tvorby schématu. Ve zbývajícím čase jsme se ještě podívali na několik fotografií infrastruktury poničené táním permafrostu a fosilie pravěkých zvířat nalezených v tajícím permafrostu.

Dobře vypracovaná schémata jsem ocenil jedničkou.

Zdroj článků:

https://www.e15.cz/zahranicni/pozary-v-rusku-se-kvuli-vedru-rychle-siri-na-sibiri-hori-plocha-vetsi-nez-stredocesky-kraj-1371052

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3287913-sibir-letos-cekaji-rekordni-teploty-a-lesni-pozary

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-permafrost-tani-skoda-plynovod-zeleznice.A191021_205127_zahranicni_aha

https://a2larm.cz/2020/07/tani-permafrostu-na-sibiri-ekologicka-katastrofa-i-novodoba-zlata-horecka/

8. Město Norilsk – případová studie

Pro závěrečnou hodinu věnovanou Rusku jsem zvolil další případovou studii – tentokrát zaměřenou na město Norilsk, nerostné suroviny Ruska a zčásti také na lokalizační faktory.

Pomůcky: Atlas světa, článek o Norilsku, zalaminované fotografie města Norilsk z různých internetových zdrojů

Na úvod jsem zvolil samostatnou práci žáků, kdy si žáci měli vypsat do svého sešitu s pomocí atlasu alespoň 10 různých nerostných surovin, které se těží v Rusku. Úkolu předcházela aktivizační otázka, zda si žáci v souvislosti s Ruskem spojí nějakou konkrétní nerostnou surovinu, o níž určitě ví, že se v Rusku těží. Žáci měli odpověď napsat do svého sešitu. Při vyhodnocování otázky nejčastěji zaznívala odpověď ropa a zemní plyn. Po vypsání 10 nerostných surovin následovala 2. část úkolu, při níž měli žáci určit 3 suroviny, které jsou podle nich pro ekonomiku Ruska nejdůležitější. Kromě ropy a zemního plynu tak ještě zazněl ve výčtu uran a drahé kovy (zlato, stříbro), případně platina.

Poté následovala případová studie zaměřená na město Norilsk. Při samostatné práci žáků jsem po třídě rozhodil cca 20 různých fotografií z města Norilsk. Úvod aktivity jsem inicioval připomenutím města Norilsk – co již o Norilsku víme, kdy žáci dali dohromady střípky informací, jež si při dosavadních úkolech zaměřených na Rusko zapamatovali (chladné klima, město v tundře, zákaz vstupu cizincům atd.).

Žákům jsem poté rozdal článek věnující se historii Norilsku – úkolem žáků bylo pouze článek si přečíst a podtrhnout si informace, které považují za důležité a které je zaujaly. Následovalo krátké shrnutí důležitých informací k Norilsku – rok založení města, důvod založení, v historii funkce vězení, těžba a zpracování rud palladia a niklu aj. S žáky jsme se na chvíli zastavili u problematiky vězeňských a pracovních táborů v historii Ruska, resp. Sovětského svazu a těžby niklu, kdy jsem žákům zmínil, že Rusko je největší světový producent niklu a Norilsk Nickel je největší těžařskou firmou těžící nikl.

Poté jsme se společně zastavili u samotné skutečnosti, proč město Norilsk vlastně vzniklo. Nyní již všichni věděli, že kvůli těžbě výše zmíněných surovin. Znovu jsme si uvědomili obtížné klimatické podmínky daného místa, přičemž jsem upozornil žáky, že ruská vláda při budování města musela postavit a zajistit spoustu nejrůznějších věcí. Úkolem žáků pak při samostatné práci, nebo při práci ve dvojici (volba byla na žácích samotných) bylo zjistit, co všechno bylo třeba postavit a jaké služby v tomto mrazivém městě musí být pro jeho obyvatele zajištěny. Žáci pak chodili mezi fotografiemi a do sešitu si dělali poznámky. Úkolem žáků bylo přijít alespoň na 10 věcí. Na tento úkol měli žáci 12 minut. V případě, že nemohli přijít na to, co se na fotografii nachází, nebo co znamená, se mohli navzájem se spolužáky poradit.

Následně přišlo na řadu shrnutí zjištěných informací. Žáci si uvědomili, že při budování města, příp. jenom jeho rozšiřování je třeba zajistit velké množství potřebných věcí a služeb – bydlení, pracovní příležitosti, elektřinu, vodu, plyn, dopravu, vzdělávání, možnost nakupování, trávení volného času aj. S žáky jsme pak společně objevili a objasnili pojem infrastruktura.

Použité obrázky ve Word dokumentu:

Použitá literatura: ČAPEK, R. Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnotících metod. Praha: 2015.