Školní výuka není vždy jen o získávání znalostí, nebo učení se novým dovednostem. Prostor ve výuce by měl být i pro to, aby žáci dokázali v (nejen) problematických tématech zaujímat své vlastní postoje a utvářeli si i vlastní hodnotový systém. I v zeměpisu se najde spousta témat, kde se rozvíjení postojů více než nabízí. V některých případech žáci zaujímají své postoje spíše podvědomě, v jiných jim pak můžeme pomoci utvářet si postoje cíleně. Jedním z takových témat v zeměpisu, kde je utváření postojů žádoucí, je ekologie a životní prostředí. V tomto článku vám představíme na sebe navazující aktivity, které se tomuto tématu věnují. Téma ekologie je žákům poměrně blízké, mnoho z nich se o ekologii zajímá i ve svém volném čase. Aktivity jsou navíc velmi praktické a mohou žákům pomoci více prohloubit povědomí o životním prostředí a inspirovat je v jejich vlastním chování k životnímu prostředí.

Jak s ekologií a životním prostředím ve výuce začít?

Ideální samozřejmě je, aby žáci již měli dobré povědomí o globálních problémech. Je nicméně dosti pravděpodobné, že se s nimi již více či méně setkali napříč ročníky v jiných tématech. Pokud ne, je vhodné, aby se žáci s touto problematikou seznámili.

Náš návrh plánu výuky je koncipován na dvě vyučovací hodiny. V první hodině se žáci věnují tzv. ekologické stopě, v druhé potom „zelené hranici“.

Hra o Zemi

Dost pravděpodobně jste už slyšeli o tzv. ekologické stopě. Pro žáky zpočátku možná půjde o těžce uchopitelné téma, nicméně pokud ho pojmete prakticky, brzy pochopí, co ekologická stopa znamená. K tomuto tématu využijeme především web https://www.hra-o-zemi.cz/. Než se však k němu dostanete, doporučuji začít pozvolněji.

Jako osnovu hodiny můžete využít i naši prezentaci (v příloze), případně využít metodický opis aktivity přímo vytvořený Zeleným kruhem (jako příloha časopisu Bedrník 4/2008), či si metodiku upravit podle sebe. Jako aktivizaci můžete využít brainstorming a žákům zadat úkol, aby si ve dvojici, či skupince zkusili říct, co podle nich bude pojem ekologická stopa znamenat. Dost pravděpodobně se definici tohoto pojmu přiblíží. Samotný pojem spolu s pojmem biokapacita můžete žákům stručně představit pomocí prezentace (zdroj informací pochází z již zmíněného webu).

Poté si žáci s pomocí kalkulačky ekologické stopy, kterou nabízí webová stránka, spočítají svoji vlastní ekologickou stopu. Vyplňování je poměrně jednoduché, připravte se jen, že žákům budete muset vysvětlit některé problematické otázky, jako je například energetickou efektivnost domu, či spotřebu automobilu. Při vyplňování zároveň upozorněte žáky, aby si všímali, co bude ovlivňovat velikost ekologické stopy. Kalkulačka také žákům na konci samozřejmě nabídne vyhodnocení velikosti jejich ekologické stopy nabídne srovnání s jinými zeměmi nebo s průměrným výsledkem v Česku. Vyplňování zabere žákům přibližně 15-25 minut. Zároveň rychlejší žáci mohou na té samé stránce prozkoumat, jak snížit svoji ekologickou stopu.

Abyste aktivitě dodali nádech soutěživosti, můžete si ve třídě poměřit velikost vaší ekologické stopy a udělat průzkum, kolik planet byste průměrně potřebovali k uspokojení vašeho životního stylu. Využít můžete také atlas.mapy.cz a nechat žáky prozkoumat velikost ekologické stopy napříč státy světa. Zde se nabízí udělat shrnutí hodiny pomocí závěrečných otázek typu „Co ovlivňuje velikost ekologické stopy? Které státy mají větší ekologickou stopu? Čím je to způsobeno?“ apod.

Jak na téma navázat?

Jako návazné téma se přirozeně nabízí hledání odpovědí na otázku „Co můžu dělat, abych snížil svoji ekologickou stopu a choval se šetrněji k životnímu prostředí?“ Tato otázka se tak pro nás stala ústředním motivem navazující hodiny. Na úvod je dobré si s žáky připomenout, co je to ekologická stopa a co k její velikosti přispívá.

Poté jsme žáky rozdělili do skupin po cca 4 lidech s tím, že mají cca 10 minut na to, aby ve skupině zkusili vymyslet co nejvíce konkrétních věcí, které oni sami mohou dělat pro to, aby snížili svoji ekologickou stopu a chovali se šetrněji k životnímu prostředí. Je dobré jim zdůraznit, že to musí být opravdu konkrétní věci a navíc takové, které oni sami mohou již teď dělat, případně nějakým způsobem ovlivnit. Zároveň nemohli použít zápor („nedělám“), ale museli vytvořit kladnou větu. Poté měli chvíli na to navštívit jiné skupiny a případně se inspirovat nápady ostatních, pokud se jim zdály dobré a použitelné.

Nyní nastal čas, aby žáci ve skupinách dostali „úkol na tělo“. U každé věci si měli ve skupině říct, zda ji dělají pravidelně, jenom někdy, nebo vůbec. U těch, které nedělají vůbec, si navíc měli říct, co jim brání v tom, aby danou věc dělali. Bylo opravdu zajímavé a příjemné pozorovat, jak žáci aktivně diskutují a vyměňují si své zkušenosti o tom, co už dělají, nebo co by šlo například dělat ještě lépe.

Tuto část hodiny skupiny žáků zvládly za cca 20-25 minut. Poté máte samozřejmě na výběr mnoho věcí, jak s dalším vývojem hodiny naložíte. Záleží zcela jistě i na tom, kolik věcí jsou žáci ve skupině schopní vymyslet. Já jsem v další části hodiny žákům rozdal list nazvaný „Moje zelená hranice“, který obsahuje 36 věcí, které mohou dělat přímo žáci pro to, aby šetřili životní prostředí. Úkol byl stejný, jako s nápady z brainstormingu. Prodiskutovat (případně odškrtávat), co už dělají, nedělají atd. Některé věci se pochopitelně opakovaly díky skupinovému brainstormingu.

Po projití zelené hranice nám zbylo cca 5 minut na závěr a shrnutí hodiny. Doporučuji s žáky projít jejich zjištění – např. kolik věcí ze seznamu už skutečně dělají, které věci je dosud vůbec nenapadly dělat, jaké skutečnosti nám brání dělat více věcí ze seznamu, případně zda je něco, co je inspirovalo a co by chtěli odteď zkusit pravidelně dělat. Závěrem můžete také nadhodit heslo „Mysli globálně, jednej lokálně!“ a nechat žáky zamyslet se nad tím, co heslo znamená. Hodina tak může pro žáky vyznít jako nenásilná inspirace k tomu, aby zkusili dělat některé věci s větším zamyšlením se nad tím, jak daná věc ovlivňuje životní prostředí. Určitě je však vhodné žákům zdůraznit, že nápady slouží jako inspirace a rozhodně to není seznam věcí, které by odteď museli povinně praktikovat. Je také vhodné zapojit se sám do diskuze například tím, že žákům řeknete, co sami už děláte pro životní prostředí a v jakých věcech víte, že ještě máte mezery a mohli byste je dělat líp.

Slovo na závěr

Ekologie, resp. životní prostředí je v dnešním, moderním, zeměpisu důležité téma a je obsaženo i v RVP ZV. Je však podle nás důležité toto téma uchopovat „nenásilně“ bez přílišného vnucování. Myslíme si, že je žákům důležité ukázat možnosti, které v této problematice existují, vést s nimi diskuzi, co může být dobrý nápad a proč, a konečně nechat žáky samotné zaujmout k této problematice na základě získaných poznatků a zkušeností svůj vlastní postoj. Je to dle nás mnohem efektivnější cesta k tomu, aby se žáci sami chovali odpovědně k životnímu prostředí, což je také cílem této aktivity. Sami nakonec možná budete překvapeni (jako já), kolik žáků se nějakým způsobem o ekologii zajímá a snaží se sami od sebe chovat zodpovědně k životnímu prostředí.

Přílohy

Hra o Zemi – odkaz na hru

Prezentace – ekologická stopa

Prezentace – moje zelená hranice

Metodický opis aktivity k ekologické stopě – zdroj: www.zelenykruh.cz