Projektová výuka – Jihovýchodní Asie

V posledních několika letech se na českých školách konečně začíná více prosazovat projektová výuka. Tato metoda výuky je sice poměrně náročná na čas a žákům se může v některých případech zdát být složitá, přesto je důležité ji do výuky zařazovat, protože žákům umožňuje hlubší poznání dané problematiky, rozvíjí klíčové kompetence, nese v sobě mezipředmětové vazby (v našem případě Anglický jazyk, Informatika a Výtvarná výchova) a hnacím motorem projektové výuky je samotný zájem žáků.

My jsme si pro projektové vyučování v zeměpisu vybrali region Jihovýchodní Asie. Země v tomto regionu jsou oblíbenými turistickými destinacemi (Thajsko a Malajsie jsou podle webu Far&Wide 9., resp. 15. nejnavštěvovanější zemí světa). Proto jsou také naše projekty zaměřeny na téma turistického ruchu. Nabízíme vám v tomto článku dvě možnosti projektové výuky:

1. Moje dovolená v Jihovýchodní Asii
2. Cestovní kancelář

Oba dva projekty probíhaly kvůli pandemii a zavřeným školám v prostředí distanční výuky. Jsou však bez problému realizovatelné i v prezenční výuce za předpokladu zajištění nezbytného IT vybavení. I tuto variantu jsme již otestovali a můžeme ji doporučit.

1. Moje dovolená v Jihovýchodní Asii

Kompletní zadání projektu tak, jak ho dostali žáci, najdete v příloze. V článku jenom zkráceně popíšu hlavní body projektu.

Před samotným projektem jsme spolu s žáky geograficky vymezili region Jihovýchodní Asie a uvedli jsme si základní fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky dané oblasti.

Vzhledem k obtížím spojeným s prací v distančním prostředí jsem žákům ve způsobu vypracovávání úkolu ponechal větší volnost, než kdyby byl projekt realizován v prezenční výuce. Žáci mohli pracovat samostatně, nebo ve dvojici, měli si vybrat jednu ze zemí regionu Jihovýchodní Asie a naplánovat si v ní dovolenou. Jejich výstupem mohl být buď poster vel. A2, či A3, nebo prezentace PowerPoint (v prezenční formě výuky bych projekt realizoval ve dvojici a jenom formou posteru, který je náročnější na zpracování, kdy žáci musí více přemýšlet o rozvrhnutí jednotlivých prvků na papíru a především eliminuje u žáků často oblíbené „ctrl+c, ctrl+v“).

Žáci měli o vybrané zemi zjistit základní informace. Následně měli zjistit, jaké dokumenty do dané země potřebují a zda jsou nutná víza. Na internetu měli také vyhledat, zda a jaké očkování ke vstupu do země potřebují. Poté již následovalo samotné naplánování dovolené – výběr termínu, hledání leteckého spoje a ubytování. Jelikož je pro žáky 7. tříd hledání podobných věcí poměrně náročný úkol, vložil jsem jim do zadání odkazy na relevantní internetové zdroje, kde příslušné informace mohli dohledat. Na základě připravených klimadiagramů pro tyto země měli analyzovat, jaké počasí v době jejich dovolených mohou v oblasti očekávat. Zároveň podle nich mohli upravit termín dovolených na „příznivější“ období. Na závěr měli žáci sestavit obsah věcí, které by si s sebou na dovolenou do této oblasti vzali. Také měli uvést, co bylo důvodem, že si vybrali danou zemi. Úkolem bylo také průběžně sčítat finanční náklady dovolené (letenky, ubytování, kapesné atd.) a uvést, kolik by žáky dovolená stála.

V následující hodině následovala prezentace výtvorů žáků s následnou reflexí práce. Zde bych jen uvedl, že někteří žáci měli problémy při hledání letenek a leteckého spoje do zvoleného státu. Celkově však aktivitu hodnotili pozitivně. Následovala práce se statistickou databází Numbeo, v níž žáci srovnávali vybrané ceny potravin a životní náklady v cílové zemi a v Česku. Následovala diskuze o rozdílnosti cen a jejich příčinách.

Z naší zkušenosti doporučujeme vytvořit pro žáky i tzv. bucket list sloužící v průběhu práce jako kontrola toho, co všechno už žáci mají splněno a co jim ještě naopak chybí. Pro žáky se tak stane jejich plánování a práce přehlednější a efektivnější. Využít můžete námi vytvořený bucket list, který najdete v příloze, případně si vytvořit podle potřeby svůj vlastní. Bucket list si mohou žáci vytvořit pochopitelně i sami.

2. Cestovní kancelář

Varianta číslo dva, která nese název Cestovní kancelář, je v podstatě podobná jako plán dovolené, ovšem cílem žáků je pokusit se destinaci ,,prodat“ ostatním.

V případě distanční výuky je vhodné využít například Power Point či Story Maps od ArcGis Online (nutnost vlastnit licenci). Pokud aktivitu realizujete ve škole, můžete samozřejmě tyto programy využít taktéž. Vhodnou možností, stejně jako u předchozí varianty, je vytvoření posteru ve formátu A3 nebo A2.

Nyní něco k postupu práce. Žáky rozdělíme do skupiny, např. náhodným rozdělením dle výšky žáků. Žáci si jako první zvolí destinaci, kterou zpracují. S pomocí školních tabletů nebo vlastních telefonů naleznou základní informace o daném státu. Žáci by měli také zjistit, kdy je nejlepší čas se do destinace vydat, aby dokázali poskytnout ostatním (potenciálním zákazníkům) komplexní informace. Jelikož mají za úkol ,,prodat“ destinaci, je potřeba nalézt zajímavá místa, památky, apod. Poster by měl ostatní žáky nalákat, proto je vhodné, aby žáci zakomponovali obrázky. Ty jim může vytisknout učitel nebo si je mohou připravit doma. Žáci se stejně jako ve variantě číslo jedna pokusí sečíst náklady a následně určí cenu dovolené. Jelikož má být dovolená pro ostatní lákavá, mělo by to žáky nutit redukovat přemrštěné náklady, což se jim u první varianty někdy nedaří.

Tvorba posteru žákům obvykle zabere zhruba 60 minut, záleží na tempu práce třídy. Následně je důležité, aby se žáci domluvili na postupu prezentování posteru či prezentace. V následující hodině proběhne samotná prezentace. V průběhu prezentací je důležité, aby neprezentující pouze neseděli pasivně v lavicích. Žáky vybídneme k tomu, aby si zapisovali poznámky ke každé skupině. Můžeme využít i variantu, kdy žáci každou skupinu ohodnotí na stupnici 1 až 10. Po dokončení prezentací všech skupin zahájíme debatu, která nám poslouží jako reflexe aktivity. Žáci využijí své poznámky a hodnocení, které si v průběhu prezentací vytvořili. Učitel působí v roli moderátora diskuze.