Jak poznat nadaného žáka na zeměpis/geografii?

Jak poznat nadaného žáka na zeměpis? Předpokládám, že si tuto otázku jistě položil někdy každý z nás. Dle ČŠI je nadaných žáků v populaci přibližně 10–15 % (někdy je uváděno až 20 %), mimořádně nadaných pak 2–3 %. Nicméně dle tematické zprávy ČŠI zaměřené na nadané žáky z roku 2022 se uvádí, že na základních školách bylo jen 5 % žáků a na středních jen 7 % žáků identifikováno jako žáci nadaní a méně než 0,1 % žáků jako mimořádně nadaní, což jak sami vidíte, je výrazně méně, než je odhad v populaci. Velmi znepokojivé pak může být i zjištění plynoucí ze zprávy ČŠI, že velká část základních škol neidentifikovala ani jednoho nadaného žáka (u plně organizovaných ZŠ to bylo např. 21 % škol a u škol, které mají pouze 1. stupeň byl podíl ještě výrazně vyšší). Z těchto dat je patrné, že co se týče určování nadaných žáků máme jako učitelé mezery. Co tedy s tím?

Jako vodítko pro vyučující zeměpisu může pomoci článek z časopisu Geografické rozhledy, který vytvořily Silvie Kučerová, Dana Řezníčková, a Zuzana Růžičková. Článek pojednává o tom, jak poznat nadaného žáka/žákyni na zeměpis a jak je možné ho odlišit od bystrého žáka. V článku se dočteme, jaký je rozdíl mezi žákem nadaným a bystrým, či že nadaný žák neznamená, že se jedná vždy o bezproblémového jedničkáře, jak je to častou představou učitelů. Autorky uvádí, že v určení nadaného žáka na zeměpis/geografii narážíme na další problém v tom, že tento obor je značně obsahově rozmanitý. Díky tomu je možné, že žák je nadaný jen na některou oblast – např. kartografii, či třeba fyzickou geografii.

Jdeme tedy na to. Nyní je třeba určit nadaného žáka. Jako první vodítko nám může pomoci tabulka, kterou vytvořily výše zmíněné autorky jakou součást článku pro Geografické rozhledy.

Další možností identifikace nadaného žáka může být samozřejmě nějaká soutěž, kdy v případě zeměpisu se jasně nabízí Zeměpisná olympiáda. Nicméně škola by neměla spoléhat pouze na soutěže a měla by mít vypracovaný plán identifikace a následné podpory nadaných žáků, kterým je třeba věnovat stejnou pozornost jako žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Samozřejmě se zde nabízí spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou, či například z Národním pedagogickým institutem, či nějakou další organizací specializující se na výuku nadaných žáků.

Důležité je nejen nadání identifikovat, ale i následně rozvíjet, protože jinak může dojít k jeho útlumu až zániku, jak uvádí např. Růžičková. K tématu nadaných žáků napsal v poslední době velmi zajímavý článek Daniel Pražák pro časopis Heroine, přičemž zmiňuje, že někteří učitelé svým žákům zadávají práci navíc nebo jim dávají k dispozici odbornější literaturu. Známe také případy, kdy učitelé takovým žákům umožňují, aby se aktivněji podíleli na výuce – například tak, že pomáhají vysvětlovat látku ostatním spolužákům, nebo dětem v nižších ročnících. ČŠI v tematické zprávě dále uvádí, že je vhodné zapojit žákovské projekty, badatelskou výuku, odborné exkurze, či například i využití tandemové výuky, kdy je větší prostor pro individualizaci. Klíčovým faktorem pro práci s nadanými žáky je samozřejmě i školení se a další vzdělávání nás učitelů v této oblasti. V neposlední řadě je třeba myslet na spolupráce formálního vzdělávání a neformálního.

Využité zdroje:

Kučerová, S., Řezníčková, D., Růžičková, Z. (2012): Jak se pozná nadaný žák (v geografii). GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY, 22(2), 17–19. Online dostupné: https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/396

Pražák, D. (2022): Nadaní žáci nejsou ideální jedničkáři z první lavice. Učitel hledá cesty, jak nemarnit jejich talent (Heroine). Online dostupné: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/10404-nadani-zaci-nejsou-idealni-jednickari-z-prvni-lavice-ucitel-hleda-cesty-jak-nemarnit-jejich-talent

Tematická zpráva – Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v ZŠ a SŠ (2022). Online dostupné: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-–-Podpora-vzdelavani-nadanych-a-m