Mentální mapy a jejich využití ve výuce

Publikoval Jan Otáhal v

S mentálními mapami se pravděpodobně setkala již většina z nás. Přesto bych jim rád věnoval tento článek a uvedl určitý návod, jak je můžeme využít ve výuce.

Pojďme si tedy nejprve objasnit, co tento výraz znamená. Podle Zelenky a Paskové (2005) jsou mentální mapy způsob uložení obrazů fyzického světa a vztahů mezi objekty v mozku. Je u nich charakteristická (subjektivní) deformace směrů, tvarů, vzdáleností atd. Zahrnují v geografickém obrazu také kulturní a sociální zázemí, emoční zabarvení a další části. Podle Petera Goulda (1996), jednoho ze zakladatelů mentálních map, jejich zařazení do výuky může podpořit žákovo kreativní myšlení a pozdvihnout tak celkovou úroveň vyučovací hodiny.

K zařazení mentálních map nejvíce vybízí tematický celek kartografie, ale můžeme je využít i v učivu místní region. Příhodně se poté nabízí zadat mentální mapu žákům v 6. třídě a následně v pozdějším ročníku a srovnat vývoj jejich mentálního mapování. Žáci by také mohli vytvořit mentální mapu, následně by s učitelem vyrazili do okolí školy a poté by je učitel nechal vytvořit mapu znovu.

Mé zadání mentálních map pro žáky znělo jednoduše: ,,Nakreslete mapu okolí školy, tak jak jej vnímáte.“ Žáci měli volnou ruku, jediný požadavek byl ten, aby mapa obsahovala budovy školy. Jelikož si žáci na mapách dávali záležet, k tvorbě mapy většina z nich potřeboval 2 vyučovací hodiny.

Gabriela Raichová na svém blogu zeměpis jinak používá lehce jiné využití mentálních map. Její žáci vytváří mentální mapu prostoru z domova do školy. Součásti mapy je i stručný popis cesty. Konkrétní popis této aktivity najdete zde.

Mentální mapování žáků domov – škola z blogu Zeměpis jinak

Musím říci, že naprostou většinu žáků tvorba mentálních map bavila, a proto bych vám všem doporučil tuto aktivitu zařadit do výuky. Způsob zadaní si již každý může upravit podle svého. 

Zdroje:

GOULD, Peter a Rodney WHITE. (1996): Mental maps. Boston: Allen & Unwin, ISBN 0045260028

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Výkladový slovník – kognitivní věda. Gaudeamus Hradec Králové, ISBN 80-7041-355-7, 181 str.


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *