Máme tu třetí kapitolu tematického zeměpisu pro učitele, jejichž autory jsou Radka Nedbalová a Michal Staněk. V minulých příspěvcích jsme vám již přiblížili první kapitolu této publikace, která nesla název Kde žijí lidé? – a můžete ji stáhnout zde a druhou kapitolu, která nesla název Přelidníme planetu? – a lze ji stáhnout zde. V tomto příspěvku si tedy představíme třetí kapitolu, která nese název Proč se mění krajina kolem nás? V této kapitole najdete 8 návrhů aktivit do výuky, které jsou vhodné pro různě pokročilé žáky. Snahou autorů je nabídnout materiály učitelům běžných základních škol a zahrnout do nabídky také materiály pro pokročilejší žáky ZŠ či gymnázií. Některé aktivity v sobě zahrnují různé úrovně obtížnosti, jiné (označené hvězdičkou) jsou náročnější a vhodné pro starší žáky ZŠ, gymnázia, případně i žáky středních škol. Cílem autorů je, aby každý učitel, který chce učit dle témat, mohl díky této publikaci získat inspiraci pro vedení hodin zeměpisu.

Tato kapitola přispívá k naplnění těchto výstupů RVP ZV:

• Žák rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu.
• Žák porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost.
• Žák uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních vlivů na životní prostředí.

Popis jednotlivých aktivit kapitoly – Proč se mění krajina kolem nás?

1. Proč se kontinenty pohybují?

Cíl aktivity: Žáci vysvětlí, proč se pohybuje žhavá hornina v zemském plášti a co to způsobuje.

Jedná se o aktivitu, která žákům přiblíží jednotlivé vrstvy Země. V návrhu aktivity najdete inspiraci na několik zajímavých videí a pokusů, které lze zařadit do výuky.

2. Vnitřní energie Země a život na Zemi

Cíl aktivity: Žáci vysvětlí, jak pohyb litosférických desek ovlivňuje život na Zemi.

V této aktivitě se žáci dozvědí, jak se pohybují litosférické desky. Kapitola obsahuje pokus, který jim přiblíží vznik pohoří, na který navazuje pracovní list, který má za cíl seznámit žáky s pohybem litosférických desek, s jejich názvy a polohou. Kromě toho žáci také zjistí, jak spolu souvisí pohyb litosférických desek a vznik sopek.

3. Případové studie: sopky a jejich vliv

Cíl aktivity: závisí na konkrétním zadání.

Tato kapitola vede žáky k realizaci případové studie. V návrhu najdete několik vhodných článků, které k realizaci můžete využít. Dle nich se pak daná aktivita odvíjí.

4. Kde (nejen v USA) je (ne)bezpečno?

Cíl aktivity: Žáci zmapují a vysvětlí výskyt přírodních rizik na konkrétním území.

V této aktivitě se žáci zaměří na USA a místa, kde je nebezpečno/bezpečno. Jedná se o pracovní list, který je zaměřený na přírodní pohromy na příkladu území USA. Žáci při práci využívají online atlasu atlas.mapy.cz a animací z webu mozaweb.com.

5. Jak se chová voda v krajině?

Cíl aktivity: Žáci popíší s použitím odborných pojmů, jak se pohybuje voda v řekách.

V této aktivitě si žáci zkusí vymodelovat vlastní řeku. Modelaci lze realizovat na blízkém pískovišti, či například pomocí mouky. Následně vymodelovanou řeku doplní o odborné pojmy, které se k tématu vztahují.

6. Jak vznikají pískovcová skalní města?

Cíl: Žáci vysvětlí vznik pískovcového skalního reliéfu a vytvoří jeho model.

Tato aktivita je zaměřena na pochopení vzniku pískovcového skalního reliéfu. Žáci si vyzkouší tvorbu pískovcového města a následně vysvětlí jeho vznik. Krom toho se v aktivitě seznámí se známými skalními útvary Česka.

7. Člověk v krajině – proměna mého regionu

Cíl: Žáci na základě práce s mapou identifikují hlavní proměny místního regionu v posledních desítkách let.

Jedná se o aktivitu, která je zaměřena na proměny krajiny v kratším časovém horizontu. Žáci se pokusí pomocí mapových aplikací, či pomocí vycházky a vlastního zkoumání zaznamenat změny v okolí školy v posledních letech.

8. Jak vznikla krajina kolem nás?

Cíl aktivity: Žáci ve skupinách vytvoří animaci vzniku vybrané krajiny s popisem.

Tato aktivita je vhodná jako shrnutí získaných informací o tom, jaké síly působí na zemský povrch. Žáci si ve skupinách rozdělí oblasti a následně pomocí chytrého telefonu vytvoří animaci o jejich vzniku. Na výběr mohou mít např. Maledivy, Grand Canyon, Alpy, Himaláje, Andy, Madagaskar, Havajské ostrovy, Island, libovolný norský fjord atd.