„Sense of a place“ – aktivizační metoda ve výuce zeměpisu
V tomto krátkém článku vám stručně představím metodu „sense of a place“, kterou sám poměrně často ve výuce zeměpisu využívám. Vlastně to úplně tak není didaktická metoda, „sense of place“ je termín používaný v geografii k vystihnutí vztahů mezi místem a lidmi a toho, jakými dojmy na nás dané místo působí. Každopádně aktivitu můžete velmi dobře využít jak při aktivizaci na začátku hodiny, nebo nového tématu, ale bez problému na této metodě můžete postavit i hlavní část výuky, případně ji zkombinovat s dalšími metodami. Její použití se velmi dobře hodí především v regionální geografii.
V čem to spočívá a proč je vhodné tuto aktivitu použít?
Jde o to vybrat vhodné fotografie, které dobře dokumentují nějaké místo (např. město, zemi, oblast atd.). Úkolem vyučujícího je tedy vhodně vybrat obrazový materiál. Snímky by opravdu měly být výstižné a typické pro dané místo, je dobré se tímto při výběru řídit. Snímky můžete žákům zprostředkovat buď s pomocí dataprojektoru nebo zalaminováním snímků a vytvořením galerie ve třídě. Pro podpoření samostatné práce žáků lze fotografie poskytnout pomocí aplikace Nearpod, více o této aplikaci najdete v závěru článku. Průvodní otázku a zároveň zadání pro žáky pokládám jako „Co mi snímky prozrazují o daném místě? Čeho si můžu na snímcích všimnout?“ Žáci poté zapisují své postřehy, nápady, poznámky do svých sešitů. Pracovat přitom mohou buď samostatně, ve dvojicích, nebo i skupinách. Samotná aktivita sleduje několik hlavních cílů.
Jednak je založena na činnosti žáků, což je samo o sobě vítané. Žáci se při této práci učí pracovat se zdroji (v tomto případě obrazovým materiálem), nutí je to klást problémové otázky a hledat na ně odpovědi, rozvíjí svůj pozorovací talent, učí se vnímat místa a v neposlední řadě jim snímky živě přiblíží dané místo.
Co dál?
Pokračovat můžete poté například tím, že si žáci ve skupině porovnají své zápisky, diskutují o nich. Další variantou je to, že můžete žáky nechat ověřit jejich domněnky (např. s pomocí učebnice, nebo atlasu), případně samozřejmě můžete udělat to nejjednodušší a nejpohodlnější – projít s žáky hromadně jejich postřehy, diskutovat o nich, případně upravovat a vyjasňovat informace. Aktivita se mi mnohokrát osvědčila a rozhodně vám doporučuji ji využít. V příloze najdete ukázku této aktivity zaměřenou na KLDR.
Aplikace Nearpod
Aplikace Nearpod nabízí různé možnosti využití ve výuce geografie. Webovou aplikaci může každý žák na svém mobilním telefonu otevřít a prohlédnout si konkrétní fotografii místa a zapsat odpověď. Učitel má poté možnost zobrazit odpovědi žáků na dataprojektoru a s výsledky dále pracovat. Je možné také zkontrolovat odpovědi vybraného žáka. Registrace do aplikace je zdarma. Konkrétní kroky, jak vytvořit aktivitu v aplikaci Nearpod je kliknout na: Create ⮕ Lesson ⮕ Add new ⮕ Open-ended question ⮕ + Add. Poté do snímku přidejte požadovanou fotografii kliknutím vpravo (add image, audio or other media) a napište průvodní otázku: např. “Co mi obrázek prozrazuje o daném místě?”
Příloha:
Spoluautorem článku je Vojta Dvořáček
0 komentářů