Zahrajte si s žáky na farmáře v Česku

Publikoval(a) Petr Bárta dne

Jak netradičně pojmout téma Zemědělství v Česku? Můžete vyzkoušet náš návrh do výuky, ve kterém jsme se toto téma snažili pojmout spíše dovednostním než čistě znalostním stylem. Ačkoliv i znalosti během tohoto cvičení žáci zcela nepochybně načerpají. Jedná se také pouze o téma rostlinné zemědělské výroby, živočišná výroba je při této aktivitě záměrně ignorována.

O co tedy jde?

Na úvod je třeba znovu říci, že spíše než o tvrdé faktografické znalosti půjde o procvičení dovedností a schopnosti efektivní spolupráce ve skupině. Svým způsobem si žáci v této aktivitě vyzkouší zjednodušený princip územního plánování, kdy k úspěšné práci budou muset uplatnit propojování několika informací zároveň.

Žáky jsme rozdělili do 3členných skupin (toto množství nám přišlo ideální – zapojili se všichni členové skupiny a zároveň skupiny pracovaly dostatečně rychle, aby zvládly práci v požadovaném čase).

Každá skupina dostane 3 mapy (najdete je v příloze) – mapový výstup žáků jsme operativně pojmenovali „Potenciální využití plochy území Česka v roce 2022“. Další dvě mapy jsou mapa půd a podnebných oblastí Česka, které jsme si vypůjčili z tematického atlasu České republiky, který je závěrečnou prací Mgr. et Mgr. Mariany Hájkové. Mapy, stejně jako odkaz na atlas, který rozhodně můžete využívat ve výuce, přikládáme na konci článku.

Dále žáci dostali papír s instrukcemi a seznam plodin pěstovaných v Česku (vybrali jsme 16 nejpěstovanějších) a další papír s jejich nároky na pěstování (vyžadovaný půdní typ a podnebné oblasti). Vycházeli jsme přitom z dat Českého statistického úřadu o velikosti ploch pěstovaných plodin, nároky na pěstování jsme částečně upravili pro potřeby aktivity (v zásadě však odpovídají realitě).

Úkolem každé skupiny je na základě znalosti nároků na půdu a podnebí všech plodin je „zasadit“ do mapy Česka. Území Česka jsme rozdělili čtvercovou sítí na jednotlivá políčka. Část políček (cca 1/3 – tedy množství odpovídající alespoň přibližně skutečnosti) jsme již předem vybarvili tmavě zelenou barvou symbolizující lesy (především pohraniční oblasti). Zabarvili a vyšrafovali jsme taky některé zastavěné oblasti a vodní plochy. Každé plodině jsme přiřadili počet políček, které přibližně odpovídají ploše, na níž se plodiny pěstují. Opět jsme skutečnost částečně podřídili potřebám aktivity (1 pole v mapě odpovídá cca 10 – 15 000 ha ve skutečnosti – s výjimkou chmelu). Stejně tak jsme každé plodině předem přiřadili symbol v legendě (žáci tedy budou potřebovat celou škálu pastelek – doporučujeme je na to předem upozornit).

Jak aktivita fungovala ve výuce?

Věnujte velkou pozornost tomu, aby žáci opravdu pochopili, co je jejich úkolem. Doporučuji jim nejdříve rozdat podklady a ke každé mapě/papíru zvlášť vysvětlit, k čemu slouží. Dejte žákům dostatek času na přečtení a pochopení instrukcí a prostor k otázkám. Pochopení aktivity ze strany žáků je opravdu klíčem k úspěchu.

Celá aktivita je koncipována na 2-3 vyučovací hodiny. V jedné třídě jsme celou aktivitu stihli během 2 vyučovacích hodin, v paralelní třídě jsem musel žáky „uhánět“, abychom měli během 3 vyučovacích hodin hotovo. Nelekejte se, že žáci toho v první hodině příliš nestihnou. Dá jim relativně hodně času pochopit, co mají dělat. Pokud tomu ale porozumí, máte vyhráno. Následující práce už záleží pouze na jejich schopnostech rozdělení práce a koordinace, komunikace ve skupině a schopnosti rychle analyzovat a propojovat informace a v neposlední řadě také na jejich orientaci v mapě.

Obr. 1. Žáci při práci
Obr. 2. Žáci při práci

Praktické tipy

  • Upozorněte žáky na to, že se jedná o simulaci a tak trochu fikci – jejich výsledná mapa se nemusí shodovat s realitou (ve smyslu místa pěstování plodin)
  • Dbejte na opravdu důkladné porozumění instrukcím, ověřte si, že jim žáci porozuměli
  • Dbejte na to, aby si skupina zvolila koordinátora práce – vyhnete se tak zmatkům a nežádoucím dohadům ve skupině a navíc zajistíte, že si žáci skutečně rozdělí práci ke své spokojenosti
  • Žákům jsme zdůraznili, že se jedná spíše o jakousi hru, či simulaci a jejich mapy se vzájemně mohou lišit (jediné kritérium je dodržet nároky na pěstování)
  • V mapách půd „ignorujte“ pro potřeby aktivity nivní půdy – když se např. kolem nich vyskytovaly černozemě, brali jsme je jako černozemě
  • Žáci by měli alespoň přibližně trefit vhodnou oblast na základě nároků na pěstování (na druhou stranu není žádoucí, aby ztráceli nepřiměřeně velké množství času nad každým políčkem)
  • Doporučuji žáky upozornit, aby začali „sázet“ plodiny od nejnáročnějších (které mohou umístit jen do velmi omezené oblasti) k méně náročným (které mají větší variabilitu oblastí)
  • Mějte připraveny pastelky, které můžete žákům půjčit
  • Všechny 3 mapy doporučuji pro větší přehlednost a jednodušší práci vytisknout na formát A3

Dokončení a reflexe práce

Po dokončení práce měli žáci ve skupině ještě dva úkoly.

  1. Porovnat si svoji mapu se skutečnou mapou zemědělství v atlasu Česka (můžete i využít tematickou mapu z již zmiňovaného tematického atlasu). Jelikož skupiny dokončovaly svoji práci postupně, máte dost času si s nimi jednotlivě zhodnotit, zda se u některých plodin trefily se svým umístěním, či nikoliv.
  2. Vypracovat si ve skupině reflektivní pracovní list, který se vztahoval k celé aktivitě. Pracovní list jsme si poté spolu prošli a vyhodnotili. Pracovní list najdete také v příloze.

Rozhodli jsme se také žákům na úvod neprozradit, co aktivitou sledujeme. Záměrně jsme reflexi nechali až na konec, kdy měli žáci hotovo. Doporučuji dát žákům prostor, aby sami vyjádřili, co aktivitou získali a v čem se zlepšili. Z reakcí samotných žáků vyplynulo, že se zlepšili v komunikaci a práci ve skupině (při hodnocení zapojení členů do skupiny žáci souhlasili, že se nějakým způsobem zapojili všichni členové v každé skupině), orientaci v mapě, kdy měli k dispozici jen říční síť, a že získali přehled nejen o plodinách a množství, ve kterém se v Česku pěstují (garantuji vám, že po vybarvení 57 políček pšenice si žáci budou pamatovat, že je tato plodina v Česku nejpěstovanější), stejně tak získali přehled o půdách a podnebných oblastech. Kromě toho jsme žákům na příkladu této aktivity také vysvětlili princip územního plánování (kdy musí propojovat více informací) – vysvětlili jsme si i to, že každá obec má např. zpracovaný svůj územní plán, který je základem strategie plánování každé obce.

Při hodnocení žáci tuto aktivitu hodnotili jako zajímavou a zábavnou (na stupnici od 1 – nejméně zábavná po 10 – nejvíce zábavná padala většinou čísla 8-9, našlo se i několik 10). Co se týče náročnosti aktivity, hodnotili ji jako nenáročnou nebo spíše nenáročnou – největší problém jim dělalo právě ono propojování více informací (plodina, typ půdy, podnebné oblasti, zanesení do „slepé mapy“). Někteří žáci označili aktivitu i jako odpočinkovou.

Faktickou správnost jsme tentokrát nehodnotili – bylo by to časově velmi náročné a z principu aktivity v podstatě neproveditelné, navíc o ni v této aktivitě ani tolik nešlo. Reflexi jsme směřovali spíše na využití a význam jednotlivých plodin, zemědělské oblasti v Česku, souvislost podnebí s půdou a využití oblastí k zemědělské činnosti.

Obr. 3. Výsledná mapa jedné ze skupinek žáků

Aktivita vypadá zdánlivě složitě a pro žáky skutečně bylo nejtěžší pochopit princip aktivity. Nakonec to ale zvládli všichni žáci, s nimiž jsme aktivitu ve výuce odzkoušeli.

Přílohy

Mapový výstup – Potenciální využití plochy území Česka v roce 2022

Mapa podnebných oblastí

Mapa půdních typů

Seznam pěstovaných plodin a jejich nároky na pěstování + instrukce pro žáky

Reflektivní úkoly na konci práce

Odkaz na tematický atlas České republiky


0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chci podpořit Zachraň Zeměpis